Výpočetní technika, náboženství nového tisíciletí.

Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku,  jaksi vyšlo z módy.  Zato vyznáním  každého  malého čipery  obou pohlaví  je mobilní  i stabilní výpočetní technika.   

Neplnoletým Čecháčkům by měla začít  škola.  Některé školy  zůstanou zavřené, není  jich mnoho,  sotva dva tucty.  Školáci  touto dobou obvykle zažívají povznášející pocit :  jsou zas o jeden školní rok starší a moudřejší. Letos navíc se ani při výuce nemusí  loučit se svými miláčky,  chytrými mobily, tablety, notebooky i stále prohnanějšími  počítači. Nastává doba, kdy  počítač  se stává periferii lidského mozku a  nepotrvá  dlouho a naopak mozek  se stane trapnou,  pomalou a tudíž politování hodnou periférii  výpočetní techniky.

Až ta doba nastane, započnou trudné časy pro teology všech odrůd a mastí.  Chtě nechtě budou muset řešit dilema:

 a) Počítače mají nesmrtelnou duši

b) Lidská duše je  jen  žádaným  artiklem na trhu iracionálního poznání.

Žádný strach, soumrak náboženství se konat nebude.  Dotyčné instituce v tom umějí chodit. Před desítkami a desítkami let se na dveřích  kostela v Rudolfově poblíž Českých  Budějovic skvělo černé na bílém následující poselství: "Největším nepřítelem církve je nevědomost katolíků". 

Pokaždé, když si na to vzpomenu, myslím si pravý opak:  "Největším přítelem církví je neznalost věřících, a to neznalost  přírodních věd , zejména evoluce."  Největším nepřítelem víry je v současnosti výpočetní technika, Amen!