Co více si může našinec přát! Přitom je cesta k těmto blaženostem tak snadná, ovšem jen pro toho, kdo skálopevně věří a nepostrádá odvahu žít naplno.
Ve svém předešlém článku "Vánoce 2016" jsem opomněl zmínit alternativní schůdnou cestu, jíž se lze vyhnout věčnému zatracení či téměř věčnému týrání v nápravnému zařízení, nazývaném očistec. Vedle únikového řešení pokřtěného kojence, ještě neschopného hřešit a začerstva zabitého islámským teroristou existuje ještě jeden daleko pohodlnější postup. Po prostudování Nového zákona dospěje laskavý čtenář k senzačnímu objevu: Při splnění dvou podmínek lze žít (hřešit ) naplno bez jakýchkoli ohledů na morální zásady, na Boží přikázání, na lidské zákony a právní předpisy. A co je důležité, po smrti se lze vyhnout očistci a rovnou zamířit na nebesa. Tam si jeho duše psychicky nezlomená očistcem jistě dokáže vymoci jistá privilegia, napřiklad nemuset věčně padat na tvář a donekonečna opakovat "svatý, svatý, svatý". Místo této patolízalské aktivity se bude smět věnovat zkoumání okolí horizontu událostí galaktických černých děr, ověřit si v praxi teorii strun, respektive nahlédnout do jiných vesmírů. Pána Boha tento zájem o jeho vrcholné dílo jistě potěší, možná i povzbudí ke konání dalších stvořitelských počinů a ony klanějící se tajtrlíky pošle ke všem čertům, (šlechetně rehabilitovaným).
A jaké jsou ty dvě podmínky?
1. Jakmile se našinec nasytí hříšného života, musí se dát na pokání, upřímně litovat svých hříchů. Bůh si totiž více váží navracených zbloudilých ovcí než asketů, kteří celý život promarnili bezmyšlenkovitým drmolením modliteb.
2.Našinec si musí zavčas zajistit mučednickou smrt, což dnes nepředstavuje žádný vážnější problém.
Vzhůru na neřestnou cestu do ráje!
