Podporou Miloše Zemana anoisté dosti lehkomyslně přicházejí o přízeň myslící veřejnosti. Těch pohodlnějších na myšlení plus oněch aerodynamických: kam vítr, tam plášť, bývá sice většina, ale není na ně spoleh, když jde do tuhého.
Úhlavního nepřítele vidí Miloš Zeman v novinářské sebrance. Útočí na ně ze vzduchu, na vodě, doma i v zahraničí. Zatímco západní státníci ho se shovívavým úsměvem posílají do shithole, v Moskvě ho na oko krotí. Zeman s oblibou útočí na domnělou nízkou inteligenci novinářů, sám přitom vystudoval pouhou ekonomii v bolševickém balení, což nebyla vědecká disciplina v pravém slova smyslu. Z doby svých studií znám řadu zběhů, kterým matematika nelezla příliš pod čepici, a kteří proto raději přesedlali na kupecké počty ekonomických kateder či fakult. Neprohloupili, dostali nakonec vyšší platy než skuteční fachmani ve výzkumu a vývoji.
Zpět k novinářům. Jsou to nebojácní hlídací psi demokracie. Bez nich by demokracie rychle zdegenerovala na diktaturu neinformovaných a samostatně nemyslících občanů. Vznikly by přímo ideální podmínky pro vladaře a zlé časy pro slušné občany. To ovšem Miloš Zeman dobře ví, pokud ho na to nezapomněl upozornit pan Nejedlý. Potlačovat svobodu slova je nebezpečné. Deficit demokracie v Česku by mohl ovlivnit poměry v sousedních východních zemích, kde si na demokracii příliš nepotrpí.
Proč to tedy Miloš Zeman vlastně dělá? Z osobní ješitnosti, ze zvrácené potřeby škodit? Nebo je za to dokonce placen? Stále se ještě pánové z Hradu nedohodli, kdo zaplatil ony špinavé billboardy, na něž SPO sama neměla potřebné finance.
Anoisté, žel bohu, přešli na druhou stranu barikády, škoda, aspoň víme, koho už příště nebudeme volit
