Koukám na život

naši rodiče nás učili:" Každý den se probouzej a raduj se ze dne, kdy jsi na světě". Jak ale příjimat dny, kdy se vám mrači každé probuzení. Když se vám nechce koukat na ten den, protože vím, že bude naplněný opět starostmi a nesnázemi. Snad se raději neprobouzet? Nebo zvolit rychlou cestu někam ven, do říše krásy a pohody. Za svůj život jsem již dvakrát nahlédl na konec černé roury a viděl před sebou klid, pohodu a mír. Nechtělo se mi z těchto míst již zpět. Však lékaři dokázali nemožné a vrátili mě zpět do života. V letech, kdy se toto stalo jsem byl rád, že jsem zpět mezi lidmi. Dnes se však hádám s myšlenkou, jestli do světa krásy, míru a pohody si nepomoci sám, sám a definitivně.

Hledám dobré lidi, kteří by mi pomohli hledat mír a pohodu. Snad jsou tady, mezi námi.