Ten kdo se setkává s realitou trhu a není závislý na tom co hezkého za peníze napíše ví, ze produktivita práce se mezi zapadni a střední Evropou lisi asi jako Black a černá. Je ale hezké se na to podívat i z jine stranky

Navštívil jsem řadu podniků u nás i v zahraničí. Domnívám se, že je zásadní rozdíl mezi mentalitou českého a západního pracovníka. Podle mého názoru český pracovník se snaží práci přidělenou na 8 hodin udělat za 4 a potom zalehnout, západní pracovník i když by to mohl také udělat za čtyři hodiny tak si s tím hraje 8 hodin. K problematice produktivity práce. Ta se dá počítat x metodami. Jedna z možností také je počítat produktivitu práce na korunu mezd. V tom případě by produktivita práce v ČR byla 3 až 10krát vyšší než na západě.

Za zdi Fabrik neni videt. A videt je delniky na stavbach nebo silnicari. A ti podle mne dosahuji sotva polovicni produktivity ve srovnanim s temi za Sumavou.

Velmi odborný pohled!

Abych to uvedl na pravou míru, článek jsem napsal jako svůj bloggerský pokus někdy počátkem minulého roku, což samozřejmě nijak nesnižuje jeho platnost, jen se v něm vzdálenější minulost se jeví jako minulost blízká.

Nejsem ekonom a právě proto jsem si článek s chutí přečetl. Zdál se mi velmi srozumitelný a logický. Díky

Seriozní úvod. Jen bych poznamenal, že co se zdá bývá sen.

Velmi kvalitní rozbor, karma

Nízký HDP byl v předchozích letech zapříčiněn celosvětovou krizí. Ano - naše vláda v těch letech (kromě jednoho roku) udržela zadlužení na rozumné úrovni. Ano - mohla udělat ten jediný reálný krok k vyššímu HDP: vyšší zadlužení. Jinak reálně vlády ekonomiku podpořit neumí. Je jedno, jestli se to projeví vyššími výdaji státu, nebo (zprostředkovaně přes vyšší mzdy státních zaměstnanců nebo vyšší důchody) vyšší spotřebou obyvatel. Podstatné je, že lze HDP zvyšovat obrovsky - ovšem řeckou (nově též portorickou) cestou.

PS: Vyšší DPH celkovou spotřebu neovlivní. Jen ji přesune ze spotřeby soukromé do státní.

Ono to s tím snižováním schodku nebylo tak slavné, stačí se podívat na schodek běžných příjmů a výdajů, který se navzdory tvrdým úsporným opatřením a zvyšování daní mezi lety 2011-2013 nesnížil. Snižování schodku bylo dosahováno hlavně pomocí transferů z EU a škrtů v investiční oblasti (až o desítky %). Právě proto, že odeznívala krize, byla přehnaně úsporná politika vlády velkou chybou. Spořit a splácet dluhy se má v době konjunktury, v době krize má stát naopak více utrácet, třeba i na dluh. Jedině tak to může mít efekt - naše vlády to zásadně dělají naopak.