Kromě karmy  jsem vynechal ještě jeden podstatný detail: Když jsme měli druhdy centrálně plánovanou ekonomiku, bylo jasné, že každičký krok musí mít své centrální řízení a koordinační orgány na úrovni státu.

Jen jsme před 25 lety řekli, že naše ekonomika bude tržní, tedy odehrávající se jen na principech nabídky a poprávky. Pak by samozřejmě ta ministerstva ztratila veškerý smysl a měla být demontována.

Anebo jsme to vlastně nikdy neřekli? Vlastně jsme museli tehdy bezděky (vědomě) říci, že se jedná nadále o plánovité socialistické hospodářství s mírnou tolerancí k soukromému podnikání. (To byl stav Jugoslávie a nakonec i Polska v padesátých a šedesátých letech.)

Všechny vlády, i tzv. pravicové, pracovaly v tom čtvrtstoletí pouze s nástroji socialistického, centrálně řízeného státu.

Tedy nešlo o rozchod s reálným socialismem, ale o jeho pokračování jinými formami.

Velvyslanectví, pane Rambousku, jsou ale tak ekonomicky zajímavé trafiky, a hraní si na důležitost emisarů. 

Kdo by odolal? A stát (tedy občané) to zaplatí, protože nemají jak to odmítnout.

Karma