Stalo se, jdeme dál, zatím

To že asi není něco v pořádku v našem manželství, jsem věděl nebo tušil už dříve. Ale pak, když dcery vyrostli a začali se jim zapalovat lýtka, tak první kluk té starší se tak moc zamlouval ženě, že jím byla doslova fascinována. Během tří měsíců měl u ní větší slovo než já. Nasliboval dceři i jí život v přepychu. Peníze by mohli rozhazovat plnými hrstmi. Když jsem jí stále připomínal:

Když je to takový boháč, tak proč jí nikdy nevezme na večeři, proč jí někam nevezme na víkend, na dovolenou, proč jí nezahrnuje dary (ani na narozeniny, svátek, vánoce). Proč si nikdy nikam nejdou sednout a na nějaký výlet. Proč neplní sliby. Proč se jejich setkání vždy odehrávají: zavolá, že jede kolem a má čas, jestli může přijet. Pak se baví dvě-tři hodiny s mámou (ženou), pak se pomiluje s dcerou a usne. Ráno vstane a jede domů.

Mě to zkrátka připomínalo, jako že si jede do (bordelu) za sexem. To trvalo celí rok a půl než se s ní rozešel. Z toho tři čtvrtě roku to probíhalo tak, že jezdil jen když jsem nebyl doma, protože jsem řekl, že buď to přejde v regulérní vztah nebo ať nechá holku být. Tak když přijel, naložil dceru, odvezl jí do lesa a po sexu jí přivezl a jel domů. (to vím až dnes, tenkrát to přede mnou tajili, aby mi nemuseli dát za pravdu). Po celou dobu jsem jim říkal, že se mi to nezdá, že to je jen o sexu, ale to jsem byl já špatný, a jen závidím jejich štěstí a lásku. Chci je rozdělit a nemám je rád. Prostě ON byl princ z pohádky, na kterého celí život čekali a já ta bestie kvůli které ještě nejsou v ráji. Asi si někdo řekne, že přeháním. Tak dám příklad, jak se chovala, že i obě dcery (natož cizí) si říkaly, že ho snad miluje. Já dodávám: jestli ho nemilovala, tak mě tenkrát rozhodně nenáviděla. Co se dělo?

Věřila mu každé slovo, jako zamilovaná nezkušená šestnáctka a ne jako čtyřicetiletá žena. Když říkal, že cd v počítači může propálit podlahu k sousedům, když prý přišel na střední, postavil se před zbor učitelů a oznámil, že se učit nebude a oni že dobře, na vás je vidět že máte přirozený talent, tak ho neučili a dostal maturitu. No a do autoškoly taky nemusel chodit, jen přišel ke zkouškám a udělal testy bez ztráty bodů. Když jsem ženě říkal, že to jsou blbosti, tak se rozčílila a řekla, že když to ON říká, tak to bude pravda.

Na počítači mám program autoškoly a on si ho chválil. Tak i žena říkala, ať se dcera na něm učí. Ale než si ho sám udělal. Když měl polovinu chyb, nenechal na něm nit suchou. Tak i žena řekla, že je to blbost a dceři řekla, ať se to neučí. Nakonec se neučila testy vůbec, protože jim oběma řekl, že je to blbost a že to udělá i bez učení. No, neudělala. Marně jsem jim to vyvracel a ženě i dceři připomínal, že jí učení a škola nikdy nešla, tak by se učit měla. Ale jejich miláček, který nezažil, jak jí do hlavy nelezl kalendář a hodiny, natož to ostatní, prostě řekl a bylo.  

Pak měl slíbit holce brigádu na dva měsíce, u něj v "podniku". Říkal, že tam měl brigádnice staré i mladé a že to zvládli a vydělali si až 30 000 kč. A ani se to moc dlouho nemuseli učit, že to je jednoduchý (to jsme se totiž báli, že to dcera nezvládne). Tak sláva, říkal jsem si. Tak bude konečně u něj doma a tím bude jejich vztah snad regulérní, neskládající se jen ze sexu u nás doma. Ale týden před začátkem prázdnin to náhle zrušil. Prý přijede jeho sestra, na týden i s dětmi. (zajímavé že pár týdnů před tím neřekl o ní nic hezkého a dokonce i jeho máma byla na ní tak naštvaná, že jí nesměla přes práh, protože je prý strašně podrazila, ale dejme tomu, že v nouzi se rodina dala dohromady). Pak ale sám přišel s tím, že sestra nepřijela. Tak jsem mu řekl, tak už tam Petra může.

Ale on přišel s tím, že teď má velikou zakázku a nemohl by se jí věnovat a učit jí to, že je to těžká práce (to je zajímavý, ale před prázdninami říkal, že to zvládne každý, že to je jednoduchý a potom, kdy jindy se hodí ruce na víc, než když je spousta práce). Já už začínal o něm pochybovat, zato žena mu to žrala. Po zakázce (skoro půlka prázdnin) už měl hotovo, a tak jsem říkal: že by už teď mohla dcera jet? Ale i když říkal ano, že i máma (jeho) se na ní těší, tak to najednou zase zrušil, prý proto, že je máma (jeho) nemocná. Ale od srpna už to určitě půjde, i kdyby byl konec světa. (No a asi protože konec světa nebyl, tak nic nebylo).

Přišel s tím, že nemá pro ní postel. (Tedy milionář že by neměl postel na víc? Nebo že by si jí nemohl jít hned koupit? A kde vlastně měla spát ta sestra i s rodinou? Na zemi?) Když jsem toto vše říkal ženě, jen se rozčílila a zastala se ho. Asi v polovině srpna přišel, že postel už má. Tak fain, to už si tam dceru může vzít. Ale on prý že ne, že jí má u baráku a musí někoho najít, kdo mu jí pomůže vynést do patra (ksakru, copak si nemohl připlatit, aby mu to ti, co to dovezli, pomohli odnést? Nebo proč neřekl mě, já bych mu pomohl?) Mě bylo jasné, že holku má jen na sex, ale žena mu věřila. Týden před koncem prázdnin už prý dostal postel nahoru, ale stejně tam Petru vzít nemůže, protože se mu zase roznemohla máma. A dost!

Když mu věří stará, tak to zarazím já. Jasně jsem mu řekl, že má holku jen na sex, že jí nemá rád. A že když jejich vztah nepřejde ve skutečný vztah, že tu spát nebude. Tak se rozhodl už u nás nespat. Jenže to pak mě pomluvil u ženy, že ta mně pak dělala peklo. Společně (ona a on) naučili dceru mě nenávidět. Přesvědčili jí, že já za vše můžu. Že nebýt mě, tak je teď šťastná a má vše co si přeje. Dokonce to, že jí nejde učení a neudělala autoškolu, svedli na mě.

To, že jí slíbili práci u něj, tak že kašlala na učiliště (přeci bude u něj, tak proč se učit jiné řemeslo?). Že jí říkal a máma – žena, mu to potvrdila, že autoškolu se učit nemusí, že to udělá levou zadní, tak se neučila testy (Jak mohla žena zapomenout na to, jak jsme se s ní ve škole nadřeli, aby došla do devítky, i učitelky nás chválily, jak se jí věnujeme). To jak jí oba oblbovali, tím jí nešla škola a neudělala autoškolu.

To že se těšila žena na každou jeho návštěvu více než dcera. Že když volal, tak byla první, kdo to zvedl a bavili se spolu. Že když přišel, tak s ním šla do vedlejší místnosti nebo ven. Nechala všeho (to kvůli mně ne) a šla. Že první co bylo, když přišla domů, bylo, jestli nevolal, nepsal sms, nepsal email, které si hned přečetla. To že se bavila na můj účet a bylo jí k smíchu, když o mně špatně mluvil. To že mu psala zamilované až erotické emaily (se mnou se o sexu a milování nebavila a dokonce jí to rozčilovalo), i když je podepisovala jménem dcery (ale byla to její slova, její myšlenky). To že co řekl on, to bylo svatý, co já, byla blbost. To že když mě něčím pomluvil, tak na mě vlítla a když jsem jí řekl svou verzi, tak mě nevěřila a věřila jemu.

To všechno mě vedlo k tomu, že jsem se rovnou zeptal: já nebo on. No a ona řekla: ON! Tak jsme šly od sebe. Pokud si myslela, že ON se o ní postará (slíbil jim postavit dům), pokud si myslela, že když si mě vzala, tak jí zůstane můj byt (mé vlastnictví před manželstvím) a já půjdu. Když zjistila že ne, že byt by zůstal mě, tak hledala podnájem. Když ale zjistila, že podnájem není nic stálého a levného a přišla rána největší, že ON odešel (když zjistil to samé, že byt je můj a tak by po mém odstěhování nemohl zahnízdit u mě), začala couvat (do té doby neměla na uspořádání manželství zájem). Ale já už věděl jedno, že jí už nikdy nebudu věřit. Že z její strany to není o lásce ale o bytu. A když přijde někdo, kdo jí nabídne lepší život, tak bez váhání půjde.

Sice jsme spolu zůstali, protože máme oba dluhy, a asi bychom se z jednoho platu neuživili, ale mám pocit, že jsem udělal chybu. Jak byste to řešili vy?