Proč vás to zajímá

Některé chování lidí mě udivuje až ser… Zvláště když jejich zájem o druhé jde až k výsměchu a urážkám. Každý jsme nějaký. Jeden má rád to, jiný ono.

Třeba já jsem zanevřel na deštníky. V silném lijáku a větru jsou zbytečné. Tak jsem přešel na pláštěnky. Dnes se dají sehnat pro dospělé i moderní. A náhle vidím a sliším posměch. A proč se nesmějí těm, co mají deštníky, pláště do deště, bundy s kapucí?

Nebo si koupím větší svačinu. Jéje, to je srandy. Pominu-li, že to mám i domů, nebo na druhý den, tak co je sakra komu do toho, kolik si toho koupím, za své poctivě vydělané peníze? Proč se ptají: to celé sníš? Asi to vyhodím, ne? Mám miliony tak mohu plýtvat???

Nebo, jsem otužilí (tedy ne tak, abych si dal silvestrovskou plavbu na Vltavě), prostě chodím na lehko ještě v době, kdy jiní už nosí svetry a bundy. V práci (v hale) chodím celoročně v kraťasech. Proč se stále někdo diví a ptá se mi, jestli mi není zima. Proboha, kdyby mi byla, tak se obléknu, ne?

Ale asi top mezi „blbými“ otázkami je, jak to můžeš: nosit, jíst, chodit někam, chodit s ní/ním. Nebo když se pravák diví levákovi: jak může (něco, cokoliv) dělat levou.

Lidi, prosím vás, každý přeci žije podle sebe. Kdyby mu to nevyhovovalo, tak to asi dělat nebude. Proč se divíme druhým, že nedělají to co mi. Nechme každého dělat to, co mu vyhovuje. Tedy jsou vyjímky, ale ty jsou popsané v zákonech a vyhláškách.

Až bude písemně nařízeno, že do deště se nesmí nosit pláštěnka, nebo že od tolika a tolika stupňů se musí nosit dlouhé kalhoty, nebo, že si každý musí koupit jen tolik jídla, kolik sní do (třeba) 15 minut, atd., tak prosím, ukažme si na takového člověka. Doté doby neblbněme a buďme tolerantní k těm, co jsou jiní.