O sebe musíme bojovat sami

Jak to tak chodí, život není peříčko. Já jsem optimista a tolerantní. Dávám druhým dostatek času (a to v měsících a letech) aby se změnili. Snažím se jim ukazovat, že nejsem takový, jak vypadám. No ale, když někomu nestačí roky, tak si to hold vyříkáme rovnou. Život mě naučil, že ponižování se dá tolerovat jen dočasně, ne však trvale. Dříve jsem to trpěl s tím, že když budu držet hubu a snažit se být stále milí, tak že to každý pochopí a dá pokoj. Jenže on si spíše každý řekne: je blbej, než: že je hodnej.

Zase jsem musel svést jednu mou soukromou bitvu o mou osobnost a čest. Dlouho se mi jedna parta posmívala, jen jsem kolem nich prošel. Tak jsem jim prostě řekl, že jsem jim nic neudělal a že oni mě jsou taky nesympatický a je mi z nich taky na blití, ale přesto nic neříkám, tak ať se podle toho taky tak chovají. No a mám pokoj. Nevím, co si v tu chvíli mysleli, byl to dost nečekaný útok, ale já si mezitím užil ty jejich vyjevený pohledy a mám pokoj.

Člověk prostě o sebe musí bojovat. Nikdo se za něj nebude tak bít, jako on sám o sebe. Ještě mě asi čeká spousty bitev. No ale to mě nevadí. Mně vadí spíš, že kvůli takovým lidem, co nedokážou přenést přes srdce, že nejsou na světě jen dokonalí lidé, nemohu změnit dobře placené místo za stejně dobře placené místo blíž mého bydliště. V mém zaměstnání si na mě kolegové zvykali 4 roky (počítám-li období jejich šikany). No a při pomyšlení, že by mě čekali další 4 roky a s nejistým, výsledkem (třeba by mě nový kolegové nakonec vyštípali) a v mé pozici (hypotéka a dalších pár půjček) si to netroufnu risknout.

Nerad bych rodinu dostal do maléru. No ale stejně jsem rád, za to mé soukromé vítězství. Jistě, přijdou porážky, ale nezáleží, kolikrát jsme byli poraženi, ale kolikrát jsme se dokázali postavit a jak dlouho nám to trvalo. Trochu mě ale štve, že lidem nikdy dobrovolně a po dobrém nevysvětlíte, jak se k vám mají chovat. Pokud je nezbijete, neuplatíte, nepoužijete svou moc (pokud jí máte), anebo je neodpálkujete agresivním a vulgárním způsobem. PROČ?