Komunismus: jen sen

Komunismus je jen pohádka, sen. Krásný, líbiví, ale nedostižný. Jsme jen lidé, a pocházíme z opic (žijících v rodinných tlupách), ne z mravenců, včel, nebo zvířat žijících ve stádech. Proto přirozeně nikdy, nebudeme myslet na společnost, ale na sebe, maximálně, na rodinu.

Další přirozenou vlastností je: lenost. Pokud nemusíme, tak neděláme (nepočítám koníčky a zvelebování našich obydlí), tak kdo by vyráběl ten dostatek.

Další přirozená věc, dospělý člověk poslouchá jen, když musí (nadřízeného, státní orgány). Kdo by ho donutil dělat to, co nechce a tam, kde nechce?

Další přirozenou věcí, nejen člověka, je obklopit se dostatkem (zásoby pro horší časy a lepší přežití a pohodlí). Pokud budeme moci, tak se obklopíme dostatkem dostatečně. Tak že nebude platit: podle zásluh a potřeb.

A další otázka: nadbytek přináší plýtvání. Budou si lidé vážit věcí, když si druhý den budou moci zajít pro novou? Jediná odpověď je: NE! Bude ohromné plýtvání, bude se muset zvyšovat výroba, to přinese prodloužené směny anebo spousty přesčasů. Jinak by dostatek skončil.

A to celé dobrovolně a z radostí z dobře vykonané práce. Znáte někoho v okolí, kdo by pracoval s radostí, s nadšením, denně by dobrovolně a rád trávil celé dny v práci, asi včetně volných dní? Já ne. Není to přirozené chování.