dodatečně k vánocům

Vánoce po roce přišly k nám. Jak ten čas letí. Každý je chápeme jinak. Pro někoho je to období lásky, pohody, klidu. Pro jiného je to období splínu a končící naděje. Někdo si jich ani nevšimne. Jedni berou vánoce jako období zamyšlení, setkání, radosti. Jiní jen jako stres, zmatek, přetvářky. Pro někoho vánoce představují symbol něčeho hlubšího, lidského, pro jiného je to jen obchod a přetvářka. Nepočítaje těch, kteří ani nevědí, že vánoce vůbec jsou.

Jsou vánoce, štědrý den. Vše je nakoupeno, zabaleno, upečeno, uvařeno, uklizeno, nastrojeno, uklizeno. Všechna přání rozeslána. Někde se vše ještě dodělává. Děti nemohly dospat a hrnou se podívat, jestli je už ten ježíšek nenavštívil. Dospělí se snaží tvářit svátečně a dodělávají poslední přípravy. Každý jsme v očekávání večera.

Ale už teď, v tuto chvíli, od rána, děti ani netuší, že rodiče už ježíška mají. JE! Jejich rozzářené oči, jejich vyzařování nedočkavosti večera. Jejich změna v chování. Jak jsou roztomilý, když vidíme to jejich čekání ježíška. Jejich očekávání, jestli jim přinese alespoň něco z toho dlouhého seznamu přání, které Ježíškovi poslali. Ale nejsou Vánoce hlavně pro ně?

Přeji všem, aby Vánoce byli klidné, pohodové, veselé, šťastné. Abyste našli k sobě zase cestičku, pokud jste jí ztratili. Abyste měli pod stromečkem v té hromadě dárků hlavně ten, který jste si nejvíce přáli. Abyste všichni našli skutečný symbol vánoc. Přeji všem štěstí, zdraví, lásku, spokojenost, a ano i hodně dárků od Ježíška. ŠŤASTNÉ A VESELÉ.