Chcete galantnost? chovejte se jako dámy!

Občas se stává, že se lidé pohádají. Zvláště hádky mezi pohlavím jsou zajímavé. Při nich se snaží muži být mírnější. Ale u žen je tomu naopak. A zvláště když v hádce prohrává. To používá ostrá a pod pásová slova. Doufá totiž, že muž vezme v úvahu to, že je žena. Počítá, že může muži říci cokoliv a dát mu i pár facek. To co by mezi muži vyvolalo rvačku, tak mezi mužem a ženou se počítá, že muž si to nechá líbit.

 A tady bych se zeptal proč? Proč ženy počítají s tím, že muž uzná, že je slabší (mnohdy tomu tak není) a hlavně, že je žena! Milé ženy, ne všichni, samozřejmě, proč se při konfliktech schováváte za ženskost, slabost, křehkost? Není to zbabělé? Proč se vám to, že jste žena, hodí jen jako úskok, jako obranu proti oprávněné reakci. Nezneužívejte svou ženskost. Pak se nedivte, že si vás muži neváží. Používejte svou ženskost ne jako zbraň na zostření a vyhrocení situace, ale jako prostředek urovnání a otupování všech sporů.

Nezneužívejte ženskosti, když v hádce nadáváte a urážíte a dokonce i fackujete, škrábete, koušete a čekáte, že muž bude držet a ustoupí vám jen proto, že jste žena.

Ale použijte toho, že jste žena tím, že muži rozmluvíte jeho chování. Že mu svou slušností ukážete, že spory se nemusí hrotit. Chcete, abychom se k vám ženám chovali galantně? Tak se chovejte jako ženy, dámy, ne jako chlap po desátém pivu ve čtvrtý cenový. 

PŘÍKL. : hádal jsem se s kolegyní. Když jí začaly docházet argumenty, tak začala s nadávkami jako: čůr..u, haj..e, imp…..e, a jiné. Tak jsem jí to vrátil, kr..o, pí.o, atd. Najednou se ohradila: co že si to dovoluji. A já na to: jo, tak ty můžeš a já ne? A ona použila častou zaklínací větu: ale já jsem žena!  Tak co, kdo se choval správně?