Prezident jako morální maják ?

Nedávno prohlásil, že když nesouhlasí s názorem někoho druhého, nevyjadřuje se k tomu veřejně. Nejdříve se s dotyčným sejde mezi čtyřma očima k vyjasnění rozporů.

Jak si potom vysvětlit jeho selhání v případě esemesek od ministra Macinky ? Přítel po boku mu esemesky předal, ale pan prezident úplně ztratil nervy a nepromyšleně svolal tiskovou konferenci. Zde roztřeseným hlasem uvedl, že to bere jako vydírání a věc předal policii a NCOZ !!!???

Přestal se zcela ovládat a zachoval se jako kluk s uraženou ješitností. Kdyby se díval na Císařova pekaře, vzal by si k srdci radu komořího Langa: „ Veličenstvo, nenechte zlost cloumat svým majestátem“! Tu ostudu zaznamenala zahraniční media a následně se Milion chvilek postavil za prezidenta. Jaká ironie.

Měl to Pavel zapotřebí? Shrňme si jeho kariéru neohroženého hrdiny. Vstoupil v roce 1985 do KSČ a byl připravován na roli rozvědčíka. Po sametové revoluci prozřel a začal dělat kariéru. Nakonec se stal náčelníkem generálního štábu AČR a získal hodnost armádního generála. Ještě předtím zachránil desítky francouzských vojáků, za což obdržel Řád čestné legie.

Poté co skončil v AČR, dotáhl to na nejvyšší vojenskou funkci v NATO. Vše vyvrcholilo zvolením do prezidentské funkce. K jeho osobě se dají použít všechny možné superlativy: hrdina, frajer, tvrdej a rovnej chlap ! Kam se hrabe Putin, Chuck Norris nebo Rambo !

Ostrý střih. Náš hrdina se rozsype kvůli jedné esemesce. Kdyby to nezveřejnil a pozval si Macinku na rozhovor, nenastal by ten průšvih a (skoro) všichni bychom k němu mohli obdivně shlížet !

Škoda. Zachoval se jako úplně normální obyčejný člověk. Pohádka o hrdinovi se nekoná.

Zdroj: Wikipedie.