17. listopad a kdo se o něj skutečně zasloužil. Charta 77 to nebyla!

Největší zásluhu měl samozřejmě Michail Gorbačov., který přestal ovlivňovat státy Varšavské smlouvy. V případě naší země se o sametovou revoluci zasloužili především dále uvedení: vrátná Drahomíra Dražská a novinář Petr Uhl.

Dále sem patří mrtvý student Martin Šmíd a konečně agent StB Ludvík Zifčák. V té době předtím padl režim v Polsku, v NDR. v Maďarsku i Bulharsku. U nás stále nic. Týden před tím padla Berlínská zeď a nakonec před Štědrým dnem i Rumunsko. Jak říká Václav Klaus režim u nás stál na hliněných nohách a padl téměř sám od sebe. Jeho slabost nám ukázal Miloš Jakeš ve svém slavném projevu.

17.11.1989 byli demonstrující studenti nasměrováni na Národní třídu, kde byli nesmyslně a brutálně zmláceni. V této chvíli vstupuje na historickou scénu vrátná za studentských kolejí v Tróji Drahomíra Dražská, která informuje novináře a chartistu Petra Uhla o tom, že na Národní třídě byl zabit student Martin Šmíd. Ten předá neověřenou zprávu rádiu Svobodná Evropa. Teprve tato nepravdivá zpráva zmobilizuje studenty, umělce a veřejnost včetně hrstky chartistů, kteří tuto věc pevně uchopí. Další vývoj už pamětníci dobře znají. Demonstrace na Václavském náměstí, později na Letné, generální stávka a rezignace KSČ. Začíná převlékání kabátů, slavná kuponová privatizace atd.. Začínají divoké devadesátky. Republika se rozpadá, vstupujeme do Evropské unie a do NATO. Vše je zalité sluncem a budujeme nadšeně kapitalismus. Teď trochu předběhnu dobu. Minulý týden nám premiér Fiala slíbil stejné mzdy jako mají v Německu. Jeho podmínkou je, že ho zvolíme na další čtyři roky!? A to se vyplatí! :-) Populista č. 1 je tady.

Petr Uhl se národu později za mystifikaci omluvil, ale to už na věci nemohlo nic změnit. Národ dostal impuls a šel si za svým snem! Shrnuto: Martin Šmíd na Národní třídě nezemřel. Jeho úlohu sehrál Ludvík Zifčák, ale to byla zřejmě jeho role.