Počet mrtvých, se podle střízlivých odhadů, k dnešnímu dni vyšplhal k číslu 34000. To je cena za bratrovražedný boj, cena za mlčení, cena za čekání. Protože jaké jsou kroky OSN? OSN mlčí a čeká. Trpělivě čeká, že pan Abbas dostane zácpu, a bude moci z toho obvinit Israel, aby se pak rychle mohla sepsat jakási rezoluce. A mrtví přibývají.
Před malou chvíly vydaly agentury zprávu, že vládní vojska mají už plně k dispozici chemické zbraně a čeká se jen na konečný, nejvyšší rozkaz. Tato informace pochopitelně mnohé zneklidnila, jenže co teď? OSN čeká, a NATO spolu s Američany už se do ničeho moc nehrnou. Navíc, jak se zdá, konenečně politikům a generálum v hlavách docvaklo, že příliž aktivní pomoc povstalcům, by se opět nemusela vyplatit. A mezitím mrtvých přibývá. Na čí straně je ale vina? Můžeme věřit povstalcům, že genocídu provádí pouze vláda a presidentova armáda? Že oni samí jsou čistí jako okvětí bílé lílie? Dalo by se tomu věřit, pokud by z povstaleckých úst tak často nezaznívalo opěvování Islámu.
Podle mne, ani NATO ani USA ani jiná spojenecká kombinace nemůže v tuto chvíli v Syrii zasáhnout. To že president Bashar al Assad má na svých rukách krev je nesporné. Stejně tak nesporné ovšem je, že ani povstalecké jednotky nejsou neviňátka a jak víme z nedávné historie, tito lidé neuznávají empatii a ženevské konvence při jednání se zajatci jsou tam pojmem zcela neznámým. Proto si myslím, že nadešel čas, aby OSN splnila úkol, pro který vznikla a pro který má institut modrých přileb a zasáhla. Do země by měly vstoupit jednotky OSN, složené výhradně z " neutrálních " zemí, které by byly zárukou co nejrychlejšího ukončení bojů. OSN by se měla přestat zabývat zbytečnostma a uvědomit si, že umírají ne desítky, né stovky ale desítky tisíc lidí. Že slovo genocída, které už dávno mělo být z lidského slovníku vymazáno, že význam tohoto slova se právě teď v těchto dnech a hodinách v Syrii naplňuje.
Tento blog píšu v 18:30 mého času , to znamená v 1: 30 SEČ. Informace o připravenosti chemických zbraní k použití je stará nějakých 15 minut. Co se stane do rána, nežli tento blog bude zveřejněn nemohu teď odhadnout. Asi bude mít spousta politiků neklidnou a bezesnou noc Asi potečou hektolitry kávy a majitelé tabákového průmyslu si budou moci mnout ruce, protože bude vykouřeno desítky, snad i stovky cigaret. To vše nemuselo být a svět mohl být ušetřen další hrozící a bující krize. Ani Rusko, ani Čína totiž nejeví známky touhy po racionálním řešení. Když k tomu připočteme šíleného Iránce Ahmadinejáda, není složité si domyslet, jak hluboká krize se na svět žene. Jak jsem napsal. Nic z toho nemuselo být. Kdyby totiž OSN fungovala tak, jak fungovat má. Jenže OSN, ne poprvé zaspala. Ke škodě, 34000 mrtvých lidí. Podle střízlivého odhadu.
