Dnes mi byl inspirací článek pana Lhoťana a já bych jej rád doplnil několika větami, kdy se budu snažit vyvarovat se jakýchkoliv nudných statistik a dat. Prostě jen prostý selský rozum.
Islám přestal být náboženstvím a odvrátil svou tvář od Boha. Vyznávači Islámu nešíří slovo boží ale slovo hněvu. Islám se stal ideologií, kde Bůh je jen slovo, kterým se straší.
Podstatou a hlavní ideou islámských vůdců je rozšířit tuto ideologii do celého světa. Jejích cílem je ovládnout svět a zničit vše, co by mohlo být pro ně opozicí. Toto není nová myšlenka a podobné snahy probíhaly v průběhu celých staletí. Neuspěch těchto snah spočíval především ve faktu, že obyvatelé Evropy, Ameriky a dalších regionů se vydali cestou poznání a vývoje. Sledujeme li strukturu obyvatelstva v zemích s nejvíce rozšířeným vlivem islámu, vidíme, že se jedná hlavně o chudinu a lidi bez základního vzdělání. Tito lidé jsou velice snadno manipulovatelní.
Islámští vůdcové přišli proto s ideou, která nemá v dějinách obdoby. Exodus obyvatelstva. Evropu zaplavují masy muslimů, údajně hledajících lepší život pro své rodiny. Samozřejmě, okamžitě po vstupu na evropskou či americkou půdu, vznášejí požadavky na svobodné šíření své víry a tyto požadavky jsou akceptovány. Musí být, protože taková je demokracie. Jenže... to svobodné šíření a praktikování náboženství má háček. Hodně háčků. Přímo háky. Jeden z ních se jmenuje ŠARIA. Co to je víme všichni. Odmítnout muslimum právo na šaria je ožehavé téma. Mají přece garantovánu svobodu. A tak se všichni točíme v bludném kruhu.
Jsou stavěny další mešity. Nikdo neví, co je v ních vlastně hlásáno a když se ven dostanou alespoň dílčí informace, jsou opravdu hrozivé. Situace je podobná té, kterou Evropa zažila před staletími. Inkvizice. To je třeba připomínat milovníkům multikulti a Islámu. Připomínat podobnost s tím, že by například do Iránu vtrhly hordy křižáků a začly vymítat ďábla.
Bohužel, celý problém nemá rychlé a ani snadné řešení. Přestože odpůrců infiltrace Islámu do naší kultury je drtivá většina, jen jeden jediný hlas pro, má váhu tisíců. Taková je dnešní politická realita. Je tedy velice reálná hrozba, že nás čeká to, čim musel procházet a stále ještě prochází stát Israel. V této zemi totiž nejde o jakousi údajnou krádež území. Proč Arabské státy propadly takovému vzteku po jeho vzniku?
Do Israele začly proudit lidé z celého světa. Přinášeli svou kulturu, své zvyky ale také vědomosti a um. To byl velice nebezpečný jev, protože se mohli stát a stali se příkladem pro, do té doby poslušné lidi, kteří pokorně poslouchali, co jím jejích mufti nebo immam řekli. Najednou se ale v regionu objevilo něco, co tam islámisté nemohli potřebovat. Svoboda a rozum. A proto je situace jaká je a proto v této oblasti ještě dlouho klid nebude. A Evropa, Amerika, Austrálie jsou v bezprostředním ohrožení taky.
Jsme nazývani rasisty, nacisty, xenofoby a já nevím jak ještě. Hloupost. Nikomu nevadí lidé kvůli svému původu či barvě. Chceme jen náš svět takový jaký jsme si vytvořili a jaký nám vyhovuje. Nepotřebujeme naše ženy zahalené od hlavy k patě do černých hadrů. Chceme se radovat z ženské krásy. Nepotřebujeme každý den slyšet jekot z mešit. Nepotřebujeme islámské milice a nepotřebujeme aby se naše děti bály, že nějaké pako vyhodí školu do povětří. Píšu v množném čísle, protože doufám, že tato slova schvaluje většina svobodomyslných lidí.
Anebo chcete tyto krásky vidět jen celé v černém?
