Pane presidente, Váš tajemník je blázen...anebo zločinec.

Všichni naší presidenti, oba dva, se ve svém úřadu obklopili podivnými personami. Poradci presidenta Havla jsou dostatečně známí a z toho nejznámějšího, Michaela Kocába, mnohým dodnes běhá mráz po zádech.  Multikulti mesiáš. No nic. Současný pan president má Ladislava Jakla. A ten se předvedl.

Jak dnes informoval náš milovaný server idnes.cz, poskytl Ladislav Jakl rozhovor manažerovi neonacistické skupiny Conflict 88 Robertu Fürychovi. Přesněji řečeno, poskytl rozhovor  pro knihu, na které onen manažer spolupracoval.

V tomto rozvovoru pan Jakl uvádí, že právo na svobodu slova má každý, tedy i neonacistické skupiny. Na dotaz Idnesu, pan Jakl sice vše popřel ale spoluautor knihy trvá na svém s tím, že celý rozhovor vznikal na Hradě a dokonce pry byla šance, aby autoři knihy byli přijati samotným presidentem.

Celý článek http://zpravy.idnes.cz/jakl-haji-svobodu-slova-i-svobodu-neonacistu-zpivat-fyt-/domaci.aspx?c=A110818_215816_domaci_abr 

jsem četl několikrát. Abych se přesvědčil že se mi to nezdá. Idnes sice uvádí, že kniha a rozhovory nejsou rasistické, ovšem je těžké tomu věřit. Každopádně už samotná přítomnost presidentova tajemníka dává všem jakýsi signál, který rozhodně nepatří do moderní demokratické společnosti.

Pro informaci. Co je skupina Conflict 88? Připojená videa dávají jasnou odpověď a komentáře pod ním, hovoří více než výmluvně o tom, pro koho tato kapela hraje a co oslavuje. Ostatně, zájemci si mohou prohlednout více výplodů této partičky. Hudebně podprůměr, texty které nikoho nenechají na pochybách. Pro ty kdo neví co je 88, nejedná se o rok narození hudebníků ani o datum jejich prvního sexu. Je to číselná podoba pozdravu Heil Hitler.

Na knize se svou troškou do mlýna, mimo jiné podílel i Aleš Brichta, což je pro mně dost zklamání, protože jsem jej považoval za rozumného muzikanta, nicméně účast Jakla se šok a přináší mnohé otázky.

Je mediálně dostatečně známá podpora Hradu panu Batorovi. Ten se taky exponoval v různých extremistických uskupeních. Nyní  pracovník Hradu, Ladislav Jakl vyjadřuje podporu a porozumění pro kapely, které šíří nenávist. Sám říká, že je skandální, když někdo kontroluje zda jsou texty rasistické či nikoliv. Já se ptám, o čem to svědčí? Jsou snad i panu presidentovi tato hnutí blizká? Tomu nevěřím. Tak oč tu běží? Co je v pozadí toho, že z Hradu, tedy z místa, které by mělo být synonymem moudrosti, se ozývají hlasy nepřijatelné pro rozumnou, vyspělou společnost. Neslyší je pan president, anebo je mu to jedno a zahleděn do vlastních projektů, do pocitů vlastní vyjímečnosti, nechává volný prostor svému okolí?

Pane presidente, budíček. Vy a Vaší spolupracovníci balancujete na velice tenkém ledě. Je to hodně riskantní balanc. Tento led se hodně brzy může pod Vámi propadnout. Česká republika není USA. A i USA trvalo hodně dlouho, než dodatek ústavy, o naprosté svobodě slova mohl nabýt dnešní podoby. A i dnes ještě není vše dokonalé a mnohdy je tato svoboda hodně zneužívána. Věřte mi, vím co píšu. Naprosta svoboda slova, jak si jí představuje pan Jakl, je v České republice nerealizovatelná. Málokterá země v Evropě má takové problémy s rasizmem a xenofobií. Málokterá země se může pochlubit tím, že vláda o boji proti proti rasizmu pěkně hovoří ale dělá naprosté....však vy víte co. je to hnědé a smrdí to a pan Jakl do toho právě šlápl. Situace která v zemi vládne prostě neumožňuje aby vznikaly texty oslavující Hitlera, Rudolfa Hesse, volající po posílání Židů do plynu. Texty kde se oslavuje rozbíjení hlavy všem kteří nesouhlasí. Jestli toto Váš tajemník , pane presidente považuje za přijatelné, pak není člověkem na svém místě a pokud jej nezbavíte jeho úřadu, vyzývám Vás abyste abdikoval, protože nejste na svém místě ani vy.

Pan Jakl tvrdí, že takovou knihu nezná, Idnes připouští, že Jakl nemusel tušit komu rozhovor poskytl. Druhá strana trvá na svém, s tím že rozhovor byl autorizován emailem a že pan Jakl dostal kopii knihy s názvem deset tisíc extrémistů. Je nezbytně nutné zjistit pravdu. I za cenu případné soudní žaloby. Zvláště v této době, kdy kdejaký bezvýznamný úředníček uráží ministra zahraničí a je prakticky nepotrestatelný, kdy sílí hlasy plné nenávisti proti jednotlivcům i skupinám, kdy lidé jiného náboženského, filosofického či sexuálního založení jsou zesměšňování není možné nechat bez povšimnutí Jaklův výrok že :

Není žádný důvod, aby policie znovu šmírovala muzikanty a kontrolovala jejich texty, jestli nejsou závadné a nebezpečné, to je téměř skandální ...