Dnes je den, kdy si pozůstalí, ti co přežili a spolu s nimi všichni slušní lidé na světě přípomínají událost, která se zapsala černým písmem do dějin lidstva. Nejstrašnější masakr, jakého byl kdy homo sapiens schopen.
Vím že tento blog musím napsat, přesto se mi velmi těžce hledají slova. Vlastně ani nelze slovy popsat, co se tehdy stalo a k čemu se uchýlila země, která patřila a stále patři k tomu nejcivilizovanějšímu mezi lidstvem. Německo, které dalo světu významné vědce, umělce, filozovy a také politiky, uvedlo do chodu zrůdnou mašinérii na zabíjení, na zbavení se těch kteří jsou nepohodlní a nežádoucí.
V této souvislosti se nemohu zbavit dosti strašidelné představy. Jestliže nečeho tak strašného jako je Holocaust bylo schopno Německo, jestliže v řadách nacistů a zrůdných lékařů v Osvětimi i jinde byli navýsost vzdělaní lidé, někdy téměř geniální a přesto se nechali najmout k něčemu takovému, co by asi čekalo lidstvo ve chvíli, kdyby se k moci dostali ti, kteří otevřeně lidským životem opovrhují, kteří jako svůj cíl vidí zabití co největšího množství odpůrců a to i za cenu vlastní smrti, kteří věří a těší se, že po takovéto smrti je čekají mnohé rozkoše. Jaký by asi byl osud lidstva v tomto případě? Bojím se domyslet.
A tak dnes, v tuto chvíli prosím všechny, aby se alespoň na pár vteřin zamysleli a v myšlenkách, případně v modlitbě setrvali s těmi, kteří nechali své životy tam....
