Bolestí pokřivená tvář madam spravedlnosti

Úroveň a vyspělost společnosti se nejlépe projeví v tom, jak dokáže chránit práva a povinnosti svých občanů.

Je to páteřní bod správného fungováni společnosti, protože pokud občan nemá jistotu v dosažení spravedlnosti v záležitostech, které se jej týkají, pak se jedná o společnost nemocnou a tato nemoc může mít a mívá fatální důsledky.

Naše země patří k těm kde právo není respektováno a kde spravedlnost je znásilňována ve prospěch jakéhoci výššího zájmu, anebo z důvodu lhostejnosti, nebo, což je ještě horší varianta, z důvodu korupce. Velký podil na skutečnosti, že stav justice v České republice, je  v tak tristním stavu, má fakt, že mnoho zákonů má kontinuitu z dob bývalého režimu. Na tomto poli se nepodařilo oprostit zemi od temné minulosti a je to hodně často znát.

Velikým nešvárem soudů je takzvaná politická objednávka rozsudku. Stali jsme se toho svědky v případu žhářů z Vitkova. Rozsudek který byl vynesen vyvolal šok, nepochopení a mnohdy i rozhořčení. A proč?

Případ je dostatečně mediálně osvětlen, proto nemá smysl blíže jej vysvětlovat. Stal se zločin, který zaslouží to nejpřísnější možné potrestání. Trest musí být postihem pro viníky ale i dostatečným varováním pro potencionální následovníky. Jenže, pokud srovnáme rozsudky různých případů, dojdeme k závěru že trest, ke kterému byli žháři odsouzeni, je velice nevyrovnaný. Je třeba si položit otázku, zda by výše trestu byla taková i kdyby celá kauza nebyla tolik sledovaná veřejností. A dále si je třeba položit otázku, co bude dále. Všichni odsouzeni se odvolali a je pravděpodobné že nějaký rok jím bude snížen. A pokud ne, nastane zřejmě kolotoč odvolání a dovolání a dalších opravných prostředků, na jehož konci bude celospolečenská únava a jak se říká sportovně, kop do  outu.

Aby nedošlo k omylu. Naprosto souhlasím s odsouzením žhářů a vůbec je nepovažuju za "Kluky z Vitkova", jak se o nich vyjadřují sympatizanti. Jsou to zločinci a zaslouží vyřadit ze společnosti. Nicméně jsem přesvědčen že v tomto případě, nehrála roli snaha po naplnění spravedlnosti, ale snaha zavděčit se veřejnému mínění. A takovéto snahy nemají v justici právo na existenci. Spravedlnost musí být spravedlivá za všech okolností. Nejen proto že je zde pár křiklounů, kteří hulákají něco o rasizmu. O ten tady vůbec nejde. Šlo o útok vůči lidem a tak taky musí být posuzován. Obávám se totiž, že kdyby obětmi nebyli Romové, byl by rozsudek daleko nižší.

Madam spravedlnost dostala silný pohlavek. Není tomu tak u nás poprvé ani naposledy. Ještě dlouho se nic nezmění. Neexistuje politická vůle. Politici, ti mají zájem jen o udržení si svých křesel, případně o získání výhodnějších pozic. Volební výsledky ukázaly, že občané jsou zmatení. Na právo a pořádek se snadno zapomíná. Snadno a možná i ochotně. A tak budeme ješte mnohokráte svědky rozsudků, které namísto aby byly spravedlivým trestem, jsou politickou hrou na schovávanou.