Jak může být někdo osobnost, když se nedokáže vyrovnat s porážkou v demokratických volbách.
ateo.cz
Už zase začínají nářky typu “tohle není můj prezident“. Stále skoro stejní spisovatelé petic a věčně protestujících proti čemukoliv vylézají zase na čelní stránky médií. Poprvé jsem se voleb neúčastnil, protože jsem neměl důvěru ani v jednoho kandidáta, ale to neznamená, že nebudu respektovat výsledky voleb. Až něco Zeman provede tak ho řádně opepřím, ale ne tímto stylem, že „to není můj prezident“. On to totiž můj prezident je i když jsem si ho nevybral a nic na tom nezměním až do příštích voleb a to si takzvané osobnosti nechtějí uvědomit.
Jestli si někdo myslel, že se uklidní po volbách i média tak na to může zapomenout. Je na nich vidět a slyšet jak nemůžou spolknout vítězství Zemana ve volbách i když proti němu nasadila tak velkou kampaň. Zemanovi stačilo použít volební model Sociální demokracie mluvit jen negativně o soupeři a co nejméně mluvit o sobě. Na negativní informaci volič slyší a vůbec nezjišťuje jestli je pravdivá a když to zjistí tak už je po volbách.
Já jsem prost nemohl volit Zemana, který viděl spálenou zemi a byl ochoten vyměnit funkce ve vládě za peníze do stranické pokladny. Je obklopen spoustou nedůvěryhodných lidí a stéle další vylézají ze svých nor a chtějí se přihřát na jeho slávě. Karla Schwarzenberga jsem nemohl volit, protože podepsal „ACTA“ na kontrolu internetu a hlavně, že byl kandidátem za zelené šílence v minulé vládě. Ale i kdyby vyhrál Schwarzenberg tak by byl také mým prezidentem i když jsem ho nevolil. Toho se prostě nejde zbavit nějakou peticí nebo řvaním v médiích.
Vyhrál Křemílek s Vochomůrkovou a tak se s tím smiřte.
