Myslím, že se 25. únor 1948 opakovat nebude. V jednom jistě, Zeman není Beneš. Zeman chce sjednotit levici. A k ní patřní i dnešní "umírněná" KSČM. Stačí se podívat na záznamy od hrobu Klementa Gottwalda na Olšanských hřbitovech. Projevy některých lidí.
Líbila se mi ukázka jednoho pána, který před policií ukázal jednu stranu transparentu s hákovým křížem a druhou se srpem, kladivem a hvězdou v rudém poli. Jaký je v tom rozdíl? Možná bychom mohli v počtu zabitých. Komunismus (pardon socialismus) v obrazech soudruha Stalina vypovídá asi o 20 000 000 popravených, umučených aj. Zastřelení 40 000 polských občanů. Na rady sovětských poradců umučených několik lidí (mezi nimi paní Horáková aj.). Ukradený miliardový majetek, sedláci, továrnící aj. posláni do vězení, zavřeni na několik let a mnozí utrápeni např. v uranových dolech.
Nedávno jsem si vyslechl poznámku, "kdo se nepletl do politiky, měl se dobře." Jistě pamatuji si to období velmi dobře. Hlavně léta osmdesátá, kdy jsem po hospodách slýchával, jaké to je na Západě. Po otevření hranic a prvních šílenců cestujících na Západ, včetně Východoberlíňanů aj. Jaké je to dnes? Je někde nějaký optimismus? Demokracii neuneseme, musíme se každý postarat sám o sebe. Stejně jako já, který žije na houpačce. jednou dobře, jednou špatně. V minulosti zadlužený až po uši. Bylo to velké rozhodnutí chodit z dialýzy rovnou do práce. Proč? Musel jsem zaplatit špatné dluhy. Mé rozhodnutí člověka žijícího ve svobodné společnosti. Věřte mi, mnohdy se mi stává i dnes, že nemám na cestu do práce. Ano. Ale nikdy ode mě nedostane hlas KSČM, dokonce ani ČSSD. Prostě to tak je. Není to ovšem o pravicovosti či levicovosti. Je to o svobodě.
O té svobodě a demokracii o kterou mám nyní strach. O tom, že s odpuštěním několik pomatených lidí volá po Gottwaldovi, Urválkovi, Stalinovi a dalších podobných kreaturách. Pro další udavače, kteří budou mít vždy co do úst. S tím rozdílem, že nemáme žádného velkého bratra na východě. Mají svých starostí dost. Těch několik proletářů na světě? Myslím, že mezi nimi jich pár pochopilo, že komunismem to není. Sociální spravedlnost neexistuje. Stejně jako neexistuje spravedlnost Boží ve slovech tzv. věřících.
Jediné, co bych mohl poradit těm nespokojeným, začít žít zodpovědně vůči sobě. To hlavně. Je to to jediné, co dá dohromady tuto společnost. Cestu z krize, protože pesimismus ničemu nepomůže.
Já nechci žít ve společnosti, kde platí heslo, "sám nejsi nic." Odkud myslíte že pochází?
