Vzdělání a osobní rozhodnutí

  K čemu vychovává společnost, rodina a škola? Když se občas podívám na film o učitelích a dětech, tak jsou to hlavně Panu učiteli s láskou, Sestra v akci 2. a mnohé a mnohé inspirativní filmy, které by měli zhlédnout nejen pedagogové, rodiče a děti. Mnohdy i státní orgány, které si neví rady, jaké by bylo vzdělání asi nejlepší. Máme ovšem takové pedagogy, kteří mají v sobě dostatek síly a odvahy?

  Máme pedagogy, kteří myslí své povolání vážně? Je jisté, že uslyším (přečtu si, jak asi zvládnout rodinu, všechny ty hlouposti okolo, vypracování metodiky pro další hodiny, oprava domácích úkolů, písemek, vlastní rodina. Otravný manžel, zlobivé děti či nemocná dcera,). Navíc nejsem pedagog, tak tomu samozřejmě nemohu rozumět. Jsem jen ten, kdo poukazuje na systém, na společnost a schopnost jedinců udělat alespoň to málo. Máme pedagogy, kteří kromě dětí dokáží přesvědčit o své metodě nejen rodinu, ale i komunitu, místní politickou reprezentaci či státní moc? To chce mnoho odvahy. Stejně jako napsat článek, který má pozvednout alespoň několik lidí k přemýšlení. Nic více, nic méně.

  Přesvědčit společnost o smyslu vzdělání, nápravy společenských chyb a vnímání žáků, nejen skrze obrazy a schopnost si je sám namalovat. To se jistě v teorii povedlo právě Komenskému, ale je to jen teorie pro pedagogické fakulty, abychom nakonec zjistili, že v návalu jakýchsi zbytečností zapomínáme právě na to nejdůležitější. Nejen zvládnout tu spoustu encyklopedických znalostí, které vpustíme do našich hlav, abychom je nevyužité opět vypustili. Smyslem vzdělání není zanechat množství znalostí, ale schopnost je využít v praxi. Neučím se psát proto, abych věděl, jak psát. Učím se to proto, abych uměl psát. Například dobrý novinář není jen držitel červeného diplomu z vysoké školy žurnalistiky. Není to ani teoretik, jak napsat článek, jaký je rozdíl mezi fejetonem a reportáží. Je to ten, kdo dokáže napsat dobrý fejeton, dobrý komentář, dobrý článek, dobrou reportáž. A dokonce nejen nalézt, ale zpracovat dobrou zprávu, která je zárověn čtivá, ale i přináší zamyšlení pro čtenáře. Nevnucuje nám názor, ale donutí nás o problému přemýšlet. To je svět vidění v obrazech.

  Vzdělání je k tomu, abychom se naučili rozeznat smysl toho, proč něco děláme. Proč chceme být řemeslníkem, proč filozofem, proč řidičem autobusu. Ne pro nějakou slávu a peníze. Pochopit, že každá činnost se doplňuje a má smysl. Tedy vzdělání a osobní rozhodnutí, či vnímání vlastní ceny.... Ceny osobnosti.