To už je i ta Rwanda na tom lépe, dočetl jsem se. Když přijedu do nějakého cizího státu, snažím se mlčet nebo se pokouším hovořit jinou řečí. Mám se stydět za to, že jsem ze zkorumpovaného státu a promluvit česky? Jde přeci jen o vnímání.
Také by mě zajímalo, jak je vnímaná korupce v Severní Korei, kdo jí hodnotí? Samotný Kim? Pustí do země zástupce Transparency international, aby se zeptali na vnímání korupce obyvateli? Jak je to s vnímáním korupce v podobných státech? Tam kde vám samozřejmě odkývají, že žádná není. A kde se o ničem jiném nemluví, jako u nás, vám každý potvrdí, že je to jisté. Jako včera při mé cestě do práce autobusem. Oni kradou a my nemáme nic. Pak se to vnímá snadno. Jak je to ve Finsku? Dánsku? Švédsku?
Prohlédl a vytiskl jsem si asi desetistránkový elaborát o tom, co korupce je. Jaký je rozdíl mezi podplácením, uplácením, malou či velkou korupcí. No, nechtěl bych být soudcem. On je rozdíl korumpovat v řádech tisícovek a miliard. Je skutečně ten koridor mezi Benešovem a Voticemi vytunelován? Mohu jako bývalý železničář obdivovat co se udělalo, když vám spolucestující zkazí radost, kolik lidí si na tom nahrabalo. Čárku si zřejmě někde udělal i zástupce Transparency international. Kolik že je to procent? O čem asi hovoří Rwanďané?
Tam, kde se již předpokládá korupce, kde je politik okamžitě zloděj, kde na druhou stranu zcela stoprocentně prohlásíme, že si prostě zase nahrabali. Ve státě, kde se zlodějna předpokládá, aniž by k ní vůbec došlo. Jak se asi rozvine ta naše demokracie, když jsou protikorupční zákony na nic. Kde je obyčejný občan zákonitě nejpoctivější na světě? Pak se jistě snadno vnímá korupce u těch, co mají vliv. Kdo ví zda skutečně neplatí, že dobře situovaní (finančně) občané se nebudou starat o korupci. Kdo ví. Chleba a hry? Jako ve starém Římě?
