I já přispěju troškou do mlýna se svým názorem na nezastřelení našeho prezidenta. Jen mě dlouho vrtalo hlavou, zda stav země, jako státu či stav celé planety. Či jen země, mimo nebe.
Svatého Václava nezastřelili (probodli) v roce 929, a stav země byl zřejmě asi jný, ale možná i podobný. Středověk, co od něj očekáváme. V USA, jiná země, která je v jistém stavu, kde došlo ke skutečným úmrtím. Lincoln, John Lennon, J. F. Kennedy a mnozí další. To byly skutečné atentáty. Mohlo se jednat o politické vraždy, ale mohla to být jistá sociální úchylka daných jedinců či skupin. Prezident Klaus to odnesl pouze kuličkami, které nijak nezraní. Pokud by nešlo o psychickou ujmu (zřejmě k ní došlo při tiskovém prohlášení).
A máme tu opět kolektivní vinu, kdo za to může. Celá společnost. Hloupá či chytrá část společnosti? Kdo tuto společnost vlastně vede? Volení zástupci na základě děmokratického "rozhodnutí," a tím politika státu, která je svým způsobem školou pro obyčejné voliče či nevoliče. Jak známo v naší demokratické společnosti máme právo volit, ale nemusíme. Takže, špatný učitel společnosti, volený zástupce je příčinou stavu společnosti. Stejně jako špatný učitel vytvoří špatného žáka, či špatná rodina vychová špatného potomka, je odpovědnost vždy na jednotlivcích. Zde ochranka tvořena několika lidmi a velitelem, tedy učitelem a nadřízeným.
Dále politická prezentace, která nikdy nedokáže a nedokázala, kromě populisticky jëdnoduchých řešení, hlavně před volbami vysvětlit obyčejné většině občanů, mnohdy politicky negramotných, jak správně rozhodovat i v prospěch, který jí přinese hlas. Neočekávejme proto, že spokojenost s politikou a politiky nabyde vrcholu. Jako tomu nebylo nikdy v historii. Stav země, je tedy podle Václava Klause vinou prezentace, protože někde přichází prvotní příčina, která je přenášena na žáky (společnost).
Jednotlivci, kteří se nepodílejí na chodu společnosti mohou vytvářet populisticky jednoduchá řešení, právě ze spoda, z většiny. A té se naopak může "chytnout" právě budoucí politik s korupčními úmysly a představit tak novou metodu, jak politiky využít pro osobní potřebu. A navíc, je jisté, že psi, kteří štěkají nekoušou. Tedy společnost obyčejných lidí se snahou se na veřejnosti či politice projevit.
A máme tu zjednodušený kolotoč, který uzavřel náš prezident. Stav země, politické kultury a případný důvod k otestování hlavy státu a hlavně jeho reakce.... (oná psychická ujma z překvapení).
