Práva pruhovaných

  Stojím na jedné noze v jednom hromadném autobusu v jednom městě. Paní s křížky na čele se na mě usmívá, nevím proč. Křížkovaní lidé jsou zvláštní a já je prostě nemusím. 

   Prohlížím si reklamní leták ledabyle připlácnutý na okně: "JSTE SNAD DEBIL, ŽE JEŠTĚ NEMÁTE ÚČET U NAŠÍ BANKY?"

  Pán kousek vedle, co se mu povedlo si konečně sednout, dívá se na mě jako na debila a tak jsem byl nyní rozhodnutý, že si založím účet u banky. Možná to pomůže.

  Kdosi strašně křičí u dveří, že má právo také na místo s kočárkem, bez ohledu na počet pruhů, křížků či koleček. Vedle mě stál modrý pán v zeleném obleku, vypadal strašidelně a kroutil hlavou. Řidič se jen tak ohlédl dozadu a pak se znovu rozjel.

  Fialová babička s bílou hůlkou, béžovým psem, červenou kabelkou s modrozelenočernobílém kabátku pronesla potichu,"no jo no, to jsou ti nedotknutelní."

  A tak se tou městskou krabicí tiše linul protipruhanovský odpor. I má kolečka na obličeji se měnila v trojúhelníky.

  Nakonec stejně všichni debilové všech pruhů, křížků, koleček a barev mířili do jedné banky.

  (Inspirováno článkem o nedotknutelných ve včerejším blogu). 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: | čtvrtek 25.10.2012 16:32 | karma článku: 8,69 | přečteno: 1148x
  • Další články autora

Český železniční špunt

12.12.2014 v 13:40 | Karma: 11,64

Nemám peníze na léky

28.7.2014 v 10:29 | Karma: 13,87

Nemá někdo pumpičku na saně?

18.7.2014 v 14:44 | Karma: 7,99

Zvířátko a nebo člověk

17.7.2014 v 14:58 | Karma: 9,71