... tedy ani psaním článků. Přišla mi odověď na nabídku honoráře za jeden povedený článek. Abychom jako zdravotně postižení vypláceli honoráře, když mnohdy zapomenou i bohaté redakce oplývající zdravými, výkonnými redaktory, publicisty a reportéry. Navíc, oni přinášejí zajímavější články. Musíme se mnohdy spoléhat na partnery , kteří nám se sestavením zajímavostí k danému dni pomáhají.
VasekVáclav Hejna
Nebyla to nabídka honoráře z čistě altruistického hlediska, tedy pomoci a upřednostnit zdravotně postiženého, který projevil snahu napsat článek. Prostě se tak usnesla naše redakční rada.
Co je ještě horší, pro naší redakci tvořenou zdravotně postiženými? Odmítnutí mzdy za práci. Byť mnohým nedáme nic. Pracovat na plno s chatrným zdravím prostě nelze. Nemohu dělat reklamu, propagaci, psát články atd., to bych dopadl. Přesto ale těch šest let dělám na svém projektu. Získat pomocníky je velmi těžké. Bez odměny. Dotace? Ano, občas se podaří sehnat sponzora. Nejdůležitější je to, že se tato má práce stala koníčkem.
Při čtení knihy Markéty Dočekalové- Tvůrčí psaní pro každého jsem pochopil spoustu věcí. A snažit se stát profesionálem, když není síla na studium žurnalistiky? Vyšší ambice, které vyžadují přeci i v případě osobní odvahy i trochu jistoty a opět zdraví. Dělat reportáž, aplikovat si třeba inzulín a zapomenout se najíst, to by to dopadlo. Jako profesionální reportér bych skončil. Tak vyšší ambice zůstanou na poli mého projektu. Snad trošku víc. Na nemoci se nemá vydělávat.
Asi bych se měl omluvit všem sponzorům za to, že jejich dary byly poskytnuty pro mou sobeckost. Peníze na provoz, asi bych měl šetřit, abych je mohl dárcům vrátit. Také odmítnout invalidní důchod, protože na nemoci se nemá vydělávat. Odmítnout mzdu vrátného a pracovat zadarmo. Třeba z lásky k vlasti.
Jednou jsem měl rozhovor, už je to dávno. Třeba kdyby lidé u nás pracovali měsíc zadarmo, jak by to pomohlo ekonomice. Po velmi dlouhé úvaze jsem zjistil, že nijak. Nikdo by neutrácel, všichni by seděli doma. Možná by na tom vydělala televize. Snad.
Takže, odmítnutý honorář, je pýcha největší ráže, zvláště týká-li se to odměny od zdravotně postižených zdravotně postiženému. Já osobně jdu opět žádat o nějaký ten finanční dar, o sponzoring.
