Nanopovídka pátá: To obilí je si tak podobné

  Jednou v létě jsem kráčel okolo obilných polí a lánů. Pšenice, oves, proso a to žito. Okolo žita, vybavil se mi film Kukuřičné děti, podle Stephena Kinga.

  Od vyhlášení Slavíků mám z obilí strach. Ještě že je zima a je pouze pod zemí. No zemědělci by mi asi možná vysvětlili, že to žito se asi moc nepěstuje. Jako absolvent zemědělské školy o tom nemám ani páru. Doopravdy.

  Je to zajímavé. Kdysi, když jsem byl v kině na filmu Čelisti, viděl jsem za každým stromem žraloka. A dnes? Z řepky mám závratě a připadám si, jako bych dýchal naftu či benzín.

  Bylo to v létě. Šel jsem okolo malého políčka. S nějakým obilím. Sedlák Landa s traktorem a pískal si jednu hodně známou německou pochodovou píseň. Naštěstí jsem neviděl žraloky za stromem....., možná zatím.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: | pondělí 3.12.2012 20:06 | karma článku: 5,61 | přečteno: 628x
  • Další články autora

Český železniční špunt

12.12.2014 v 13:40 | Karma: 11,64

Nemám peníze na léky

28.7.2014 v 10:29 | Karma: 13,87

Nemá někdo pumpičku na saně?

18.7.2014 v 14:44 | Karma: 7,99

Zvířátko a nebo člověk

17.7.2014 v 14:58 | Karma: 9,71