Nanopovídka druhá: Jak paní Rovníková zahodila sociální kartu

  O tom jak paní Rovníková odsoudila sociální kartu s Českou spořitelnou dohromady. O blbém rozhodnutí vlády a nové knize... Járyho Fotr.

  Dříve než se Johanka Rovníková stala slavnou, než napsala svou novelu, potýkala se s dluhy a byla závislá na sociálních dávkách. Měla v peněžence sociální kartu, chodila vyčkávat do České spořitelny, kterou k smrti nenáviděla a nazvala jí sockobankou. Proklínala vládu za ten monopol.

  Už od mládí ale snila o tom, že se stane spisovatelkou a snad se jí to povede a bude klid. Chtěla chodit do banky, kde se jí věnuje osobní bankéř, který jí podá ruku, usměje se a nabídne služby šité na míru. Tak jako to viděla ve filmech o bohatých a úspěšných lidech. Rozhodně ne žádné nízké sebevědomí. Pracovat jako prodavačka či úřednice v bance či na sociálce. To ne, má na víc.

  Hodila sociální kartu po pracovníkovi pobočky a vstoupila do vydavatelství. Její známá, Eliška vybrala rukopis a předložila ho šéfredaktorovi. A tak přišla na svět novela s názvem Járyho Fotr.

  Scény z této knihy můžete občas sledovat v některých dílech Ulice. Nebo na jiném programu, Na ulici. Či v novém dokumentárním snímku z lékařského prostředí, Bez sociální karty socky neošetříme. 

Autor: | sobota 24.11.2012 14:20 | karma článku: 5,75 | přečteno: 824x
  • Další články autora

Český železniční špunt

12.12.2014 v 13:40 | Karma: 11,64

Nemám peníze na léky

28.7.2014 v 10:29 | Karma: 13,87

Nemá někdo pumpičku na saně?

18.7.2014 v 14:44 | Karma: 7,99

Zvířátko a nebo člověk

17.7.2014 v 14:58 | Karma: 9,71