Je pondělí a zase to začíná

.... a ráno mi ujel pravidelně zpožděný autobus, který jel dnes, poprvé za čtyři roky na čas. Jen tak jsem si během čekání na další spoj představoval, že tudy by mohl jezdit vlak. Ten jede buď na čas nebo pozdě, nikdy dřív. I když, .... A zase nějaké, ale. Budu si tedy muset zvyknout na to, že u autobusů je to prostě jinak.

Pondeli a vikend prycImagio

Druhý autobus přijel, na čas, za deset minut.

"To nemůžete tu vaší průkazku držet normálně?!" zakřičel na mě řidič, pověstný svým přístupem k lidem.

A tak jsem si oddychl, že protivný tu nejsem jen já. "Blbeček," dodal jsem, dopadl jsem na sedačku a do sluchátek pustil pořádnou elektronickou taneční hudbu, zvanou techno.

Minulý pátek jsem vymazal nějaký soubor z počítače a zrušil tak celé Windows. Ještě že zálohuji. Uf. Po reinstalaci mi zase můj MP3 přehrávač nechtěl přijímat licence na staženou hudbu. A tak jsem chvíli počkal, to se vyplatilo. Jen stačilo přepnout režim. A tak jsem se při přemýšlení, jak to vše udělat, aby vše fungovalo a s myšlenkou, že vždy jsem vše vyřešil podle zásady "ráno moudřejší večera," polil jsem se dobrým irským čajem. Z termosky.

V zaměstnání, odkud vám posílám tuto čerstvou zprávu mám v místnosti jen 12 stupňů (Celsia) nad nulou. Kolegyně mi hned ráno vynadala a stále přemýšlím, proč? Káva byla nějaká divná a na rtech mi raší opar. Zakopl jsem o práh, bolestivě jsem si aplikoval inzulín, příliš brzy, snídám až v osm. Nemohl jsem najít léky a za mistrem jsem šel, nevím proč. Tak jsem se zase otočil.

No, vážení čtenáři, to nám to hezky v pondělí ráno začíná. To bude skvělý týden. Odrážím se ode dna, protože hůře být nemůže.

Tak trošku optimismu do toho života, usmějte se ...