"Nikdy nedosáhneš mé úrovně," řekl mi naštvaný inženýr zootechnik. Zřejmě se mi asi nepovedlo správně podojit krávu. Je to příliš dlouho, abych si to pamatoval přesně. A tak jsem podal přihlášku na střední zemědělskou školu. Zvláštní důvod začít se více vzdělávat. A tak jsem čtyři roky pracoval, jezdil na konzultace a zkoušky.
Zase skolaImagio
Během těch čtyř let jsem ale zjistil, že zemědělství nebude mým oborem a zootechnikem se stanu pouze na papíře. Ze statku jsem nakonec v polovině studia odešel a nastoupil do továrny. Ale samotné studium mě zaujalo natolik, že jsem se začal věnovat i jiným oborům. A tak jsem se přes chemii, matematiku, bilologii dostal k filozofii. Tam se mi předchozí obory hodily. A pomohl mi v tom můj kamarád, který je filozofem vynikajícím. Navíc má skvělou paměť. Ale vydal jsem se jiným směrem.
Po maturitě jsem si myslel, že mohu pracovat jako mistr, jenže mé středoškolské vzdělání absolutně nestačilo na práci, kterou jsem měl vykonávat. Chyběla praxe, kterou měl kolega mistr s výučním listem. A tak jsem za tři týdny skončil a odešel z firmy.
Poté, jsem se vrátil k původnímu povolání, průvodčího na železnici, kterým jsem se vyučil. Ve studiu jsem pokračoval dál. Chtěl jsem využít svého talentu v kreslení a vrhl se bezhlavě do podnikání. Navíc jsem studoval základy ekonomie, sociologie, dokonce i pedagogiky atd. Jako podnikatel jsem zkrachoval. Ale naučil jsem se jednoduchému účetnictví, podat daňové přiznání, byť předmět ekonomika zemědělství byl korunován krásnou čtyřkou z milosti.
Mé vzdělávání dále posloužilo ke tvorbě projektů na intenetu. Byť neustále narážely na otázky vzdělaných lidí, kterým zřejmě docházely argumenty: "Jaké máte vzdělání?" Po delší době jsem si uvědomil, že vzdělaný člověk nepokládá hloupé otázky. A jako maturant jsem musel odolávat a stále se učit. Tito lidé byli zároveň mým motorem. Zatápěl jsem klacky, které mi házeli pod nohy. A vzdělání není šprtání, je to i umění, jak to vše využít v praxi. Ve svůj prospěch. A nejde tu jen o výši platu.
A tomu mému veškerému snažení říkám, "Vysoká škola bez diplomu."
Tak proč nejdu studovat pravou vysokou školu a získám tak diplom? Je to hlavně otázka mého zdravotního postižení. Ale na druhou stránku mě cosi žene, abych ve studiu pokračoval. Navíc, nikdy jsem netušil, že právě psaní bude to, kde využiji mého předchozího učení. Obor, který jsem tenkrát dálkově studoval mě nebavil. Ale naučil jsem se být cílevědomý ve studiu a pokračoval v něm. A dnes toho mohu využít. Chystám se totiž učit psát a psaní rozumět.
A tak se pouštím do žurnalistiky, dalšího oboru. S tím, že si budu muset opět připomenout a zopakovat všechny předměty, které jsem se snažil učit dříve. Základy mám a k tomu sedmiletou praxi na mém webu. Myslím si tedy, že i když škola používá jisté metody, záleží na nás zda chceme v životě něco dokázat, více vědět atd. Nikdy nevíme, kde jsou naše možnosti a schopnosti. Většinou se hodnotíme spíše negativně. "Stejně na to nemám a pak je litujeme, že jsme mohli více dokázat."
Proto hodně úspěchů v novém školním roce. Naučte se využít všeho, co vám škola přináší. V životě pak využít všeho, i kdyby vám to trvalo třeba 20 let. Stojí to za to. Najdete v sobě skryté schopnosti, o kterých dnes nevíte.
