Pravice zajišťuje pro potřebné sociální jistoty, aniž by zvyšovala daně firmám, které pro nás zajišťují práci a menší výdaje na nezaměstnanost. Naopak levice zvyšuje daně bohatým a firmám, které díky vyšším daním omezují svá pracovní místa pro svůj zisk. Tím pádem je stát nucen zvyšovat deficit a závislost na státu a neschopnost obyčejného člověka býti zodpovědným.
Čtu si knihu o nalezení radosti (Anselm Grün), zajímám se o to, abych také zároveň nebyl jen pobiratelem invalidního důchodu a tím pasivním přijímatelem státních peněz (ať levé či pravé vlády). Svou snahou a zodpovědností se snažím vrátit tím kouskem zdraví státu něco zpět. Alespoň maličko. A tím obohatit i svůj vlastní život a být trochu něco platným občanem. Samozřejmě navíc si něco přivydělal. Aby také někteří nespokojenci mi neházeli na hlavu, že díky sociálním dávkám chybí pár centimentrů dálnice, trochu té koleje na stavbě koridorů. Prý vytunelovaných. Pro věčně nespokojené (kteří svou nespokojeností, protože čím hůře tím lépe pro KSČM) a pesimisticky vyhlížející do budoucnosti Česka, Evropy, celé planety, sluneční soustavy, vesmíru. A slunce jež za několik miliard let se stane pohaslou hvězdou. Mohl bych pokračovat dále, poetickým tónem v otázkách nekonečného pohybu a filozofických otázkách, co bude dál.
Jakožto milovník železnice jsem nadnesl mezi svými kolegy pár slov o vizualizaci mostu nad dálnicí D3 u Tábora. Vyprávějte své radosti nespokojenci, který vám na to nakonec odpoví, že vlaky proto budou dražší a chleba tím nezlevní (další volič KSČM). A tak Aristoteles měl jistě pravdu, že nevýhodou demokracie jsou antiintelektuální jedinci. Tedy sice asi inteligentní, ale bez logického uvažování dále než do zítřka. A snad úvahami o blbé budoucnosti jejich dětí, kterou by asi spíše svou zodpovědností měli vychovávat rodiče. Budiž, zodpovědnost se nenosí. Není in.
Ovšem v jednom Aristoteles pravdu neměl, o bohatosti možností volit ze spousty stran, politiků a jedinců, kteří to s naší zemí myslí dobře. To mi stačí planeta se udržuje sama.
