Včera jsem si vyzkoušel nějaký test od personalistů, jak by mě hodnotili, kdybych hledal nějaké zaměstnání. Vyšlo mi, že jsem zařazen do rubriky "údržbář."
Ve dveřích personálního oddelění se objevila sympatická, usměvavá, krásná a mladá. Nádherná blondýna Johana s dlouhýma nohama. Štíhlá a já najednou nevím, jak pokračovat s vyjmenováváním všech těch dobrých vlastností. Ovšem k dokonalému zblbnutí to stačí. Rozdala nám testy. Ale zklamalo mě, že první otázka nezněla: "Jak se vám líbím?"
Hledám zaměstnání, lépe placené než někde v továrně u pásu. Jsem přeci jen vzdělaný člověk a mohl bych se stát vedoucím. Jenže ona mě neustále provokuje svým vzhledem, hlubokým výstřihem a zřejmě tak i ostatní. Ten co sedí vedle mě, poslintal celý test. Nakonec ho nepřijali. Byl zařazen do rubriky "slimák."
První otázka zněla, typicky šitá na můj pohled na lidi.
"Jak byste se zachoval v kupé vlaku, pokud by bylo přeplněné lidmi a psy." Za "a," začnu rozhovor o pejscích a žrádlu pro psy. Uvědomil jsem si, že práce s lidmi, kterou tu po mě požadují jistě nebude patřit druhé odpovědi. Provedu vyhození psů a nakonec lidí. Poté opustím v klidu kupé. Sice záludná odpověď, ale hodila by se asi na druhou pozici, šéf bezpečnostní služby.
Ani u poslední otázky nebyla zmínka o tom, zda se mi personální slečna líbí.
Nakonec jsem místo šéfa personálního oddělení získal jako údržbář. A to byl zřejmě záměr, udržovat svou sekretářku v kondici. Udržoval jsem jí tedy v naprostém pořádku k spokojenosti mého šéfa.
A tak mám slušně placenou práci a slušné výdaje. A tak jsem na radu krásné Johany přepracoval testy pro budoucí uchazeče.
Hledáme dělníky k pásu.... Otázka první: Kolik je jedna a jedna? Za "a" ......
