Já tu problematiku moc neznám, díkybohu jsme se dožil důchodu bez návštěvy pracáku. Ale ta "nucená" práce přece není nucená, ale placená. Sice málo, to ano. Ale přece ten, kdo je v evidenci úřadu práce, tak za něj tento úřad platí sociální a zdravotní pojištění. A to přece není tak málo, abych se kvůli tomu zdráhal projít se občas s koštětem po městě. A že to je ponižující? Já jsem Ing. už mi bylo 60 a v té době jsem nahrazoval onemocnělého dělníka při nakládce kamiónů.

V montérkách a pracovních botách jsem běhal po korbě a rovnal náklad. A cítil jsem se poníženě? Naopak, cítil jsem se skvěle. Byl jsem hrdý na to, že to ještě zvládám a byl jsem rád, že dělníci "čuměli", že inženýrek neupadl.

A když nic jiného, tak občasná pravidelná práce (kolik hodin měsíčně to je?) je daleko lepší než aby nezaměstnaný koukal doma do televize a zcela ztratil kontakt.

A co tak ještě přinést p.Drábkovi pár švestiček ze zahrádky.

Jó vono těch "kiksů"  v Ústavě a LZPS je podstatně více

....Konečně aspoň někdo...!!