Našel jsem poněkud starší texty na svém harddisku, mezi desítkami ještě starších zápisků a úvah psaných ručně do sešitů bloků. Jelikož jsem nestudoval vysokou školu, tak jsem si psal vlastní úvahy a práce. Hlavně v době před a po transplantaci ledviny. I dávno před tím. Nyní se v tom snažím pokračovat.
Filozofie, náboženství, ale také mravy, právní řád a umění jsou pouze duchovní nadstavbou nad materiální základnou. ( Karl Marx).
Filozofie, náboženství atd. jsou podle Marxe pouhými odrazy ekonomických vztahů lidí ( Úvod do filozofie- Arno Anzenbacher).
Mávnutí rukou od kolegy, kterému jsem ukázal své učebnice mi bylo v tomto případě jasné. S kolika podobnými názory a vnímáním filozofie se setkávám denně. Vztahy mezi lidmi jsou též jakousi ideologickou nadstavbou nad základnou ekonomického blahobytu, na rozdíl od Marxovo tvrzení vztahů ve výrobním procesu. Je to pozůstatek doby minulé? Nemyslím si tak zcela. Mezilidské vztahy se mění, k horšímu všude na světě. Hlavně v oblastech s vysokým technickým a ekonomickým pokrokem. Každá krize, kterou nelze vysvětlit jinak, než že je, bez oné ideologické nadstavby, jako jsou právě mezilidské vztahy, právo, nyní i korupce, filozofie, politika aj.
Filozofie atd. je považována za zbytečné rozptylování nad důležitějšími věcmi, jako je zajištění základních prostředků pro život. Je to jistě důležité, ale pokud si nejsme vědomi možností, jak si svou situaci zlepšit, nevyužíváme možnosti, jakou by nám dalo pouhé mávnutí nad hledáním správných postupů. Např., jak z toho ven (z dluhů). Je to jakási součást umění, filozofie, náboženství, chceme-li pro nalezení klidu v době, kdy se nám nedaří. Hlavně řešení problémů, zlepšení vztahů. Snad i ekonomická gramotnost (pokud vynechám testování populace na základě odpovědí, a, b, c, kdy c je správně.).
Pouhá ekonomická základna je pro nás pouhou přítěží a vede k možnostem násilného, nezodpovědného chování jednotlivců a skupin, poté celé společnosti žijící v neznalosti. "Nemám čas se zaobírat podobnými věcmi, nemám na to peníze, nemám na to vzdělání, protože nemám peníze na vzdělání. Atd."
Marxova myšlenka nadstavby byla jistým náznakem, jak vidět svět, jak v něm žít a jak nevnímat to nejdůležitější.
Například pochopení věty Václava Havla, "... pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí," je jistým výkřikem. Snad ne do tmy.
Snad i proto mé povědomí o filozofii na začátku devadesátých let bylo naprosto odlišné od toho, co jsem vnímal před tím. A na druhou stranu, co vnímám nyní. Filozofie aj. je jistě něčím, co je nad naše bytí v tomto světě. Mít a nebo být.
Otázka vnímání mezilidských vztahů, politiky, práva, je zde zcela zřejmá.
"Vždyť já jsem pouze závislý na tom, jak žijí ostatní. Já nejsem schopný vnímat proč. Ideu."
