Vladimír Putin je zloděj, který si hraje na prezidenta

Je rok 1991, Petrohrad, ještě nedávno Leningrad, tedy město Leninovo hladoví a je zaveden přídělový systém. Ale ani ten sám o sobě do prázdných obchodů žádné zboží nedodává. Přízrak hladu opět obchází město, jako v dobách války.

Sovětský svaz, obludná diktatura stojící na masových hrobech a kostech desítek milionů lidí se zhroutil. Jeho prohnilá konstrukce vystavěná ze lži a teroru se definitivně rozpadla a Sovětský svaz se zhroutil. Jako když praskne mýdlová bublina, po které také nic nezůstane. 

Svazové republiky vyhlašují nezávislost a prchají, sovětská moc vyšuměla jako šumák a nastává mocenské vakuum. Většiny částí Ruska se zmocňuje anarchie a miliony lidí jsou náhle vrženy ze světa, kde se každý řídil příkazy z centra do reality chaosu a najednou nikdo nevěděl, co dělat.

Ovšem ne tak v Petrohradu. Město Leninovo vystavěné z příkazu cara Petra I. Velikého na kostech ruských otroků nahnaných do bažin splnit jeho sen o evropském městu bylo v rukou čekistů, tedy KGB.   

KGB v Petrohradu ovládalo všechny aspekty veřejného a ekonomického života a to jak ty oficiální tak i ty kriminální a to za pomoci nevybíravých metod, kulantně řečeno. Netrvalo dlouho a "bývalí" příslušníci KGB, mezi které patřil i důstojník Vladimír Putin převelený sem z bývalé DDR, kde sloužil, ovládli všechno, kde se moc a její potencionál nacházela a ani petrohradská radnice nezůstala stranou. 

Na špinavou práci v ulicích si tato mafie najala ruské profesionální zločince, kteří byli v Rusku vždy přítomni a jejichž síla se po rozpadu SSSR pouze znásobila a pověřila je vybíráním výpalného, provozováním prostituce a pácháním násilné trestné činnosti, přičemž se o výdělek podělila.

Ovšem na fajnovou práci a krádeže ve velkém si tihle hoši ale vystačili sami a nikoho k ní nepustili. Taky proč, když šlo o miliony v US Dollars a v zásadě se jim nikdo nedíval pod prsty, protože měli své lidi všude. 

A tak podívejme se na počátky kariéry Vladimíra Putina, nyní prezidenta Ruské federace. 

Jak jsme již zmínili, SSSR se rozpadl a jeho socialistická ekonomika, tedy forma podvodu na lidi a letadla se rozpadla. Lidé nedostávají za práci peníze, důchodci nedostávají penze, stát zbankrotoval, o peníze se hlásí zahraniční věřitelé a je zima a hlad. 

Vladimír Putin, přidělenec KGB na petrohradskou radnici, kde vládl tehdejší starosta Sobčak tedy přichází s nápadem barterového obchodu se západem, kdy na západ budou prodány suroviny z majetku města Petrohrad a do Petrohradu budou přivezeny potraviny, aby tamní obyvatelstvo neumřelo hlady.

A tak Vladimír Putin 20. prosince 1991 udělil společnosti Něvský dom povolení k vývozu 150 tisíc tun ropných produktů (topný olej, motorová nafta, benzín) v hodnotě 32 milionů dolarů. O několik dní později, na Štědrý den, získalo Mezinárodní obchodní centrum Grigorije Mirošnika (zloděj, defraudant a přítel Vladimíra Putina) právo vyvézt 150 000 tun ropných produktů (výměnou za 100 000 tun mraženého masa, 100 000 tun brambor a 100 000 tun cukru). Dne 26. prosince nařídil akciové společnosti Fivekor vyvézt 50 000 metrů krychlových dřeva výměnou za 1 600 tun sušeného mléka. 3. ledna 1992 vydal licenci na vývoz tří tisíc tun hliníku výměnou za 1,75 tisíce tun masa). 

Vladimír Putin tak vydal během jednoho roku licence na prodej surovin do zahraničí za více než tehdejších 93 milionů USD, přičemž licence byly vydány společnostem, jejichž základní kapitál nepřesahoval několik tisíc dolarů a některé z nich ani neměly právo zapojit se do mezinárodních obchodních aktivit. 

"Zprostředkovatelské společnosti" ovládané jak Putinem tak i jeho gangstery si navíc vyžádaly neuvěřitelné provize. Obvykle si firmy účtují pár procent za zprostředkování prodeje surovin a zdrojů. Společnosti, které těžily z místních licencí, však obdržely 25 až 50 procent provize za zprostředkování! Podle dochované a doposud dostupné dokumentace na účtech firem, které „zachránily“ Petrohrad před hladomorem, zůstalo v průměru 37 procent z celkové kvóty, což činilo více než 34 milionů amerických dolarů.
Tím ale příběh "zprostředkovatelských firem," které ukradly 34 milionů v „zelených“ z Petrohradu, nekončí. Většina smluv mezi Výborem pro vnější vztahy Petrohradské radnice (v čele s Vladimírem Putinem) a zprostředkovatelskými firmami byla podepsána bez datumů, mnohé nebyly opatřeny podpisy ani razítky, u některých dokumentů chybí přílohy, ale zato obsahují mazání obsahu, opravy a dokonce i matematické chyby. Řada smluv je vypracována ve finštině a neexistuje žádný ruský překlad. Licence navíc často nemají registrační čísla, jméno výrobce zboží, údaje kupujícího a chybí informace o kvótě použité na prodej surovin. 
Velmi "záhadné" jsou i samotné ceny v těchto smlouvách. Například za zcela totožné dřevěné řezivo v jedné smlouvě je jednou cena 110 USD za tunu a ve smlouvě druhé 140 USD. Železný šrot je oceněn na 50 USD za tunu, přičemž jeho reálná cena v Československu, kam byly suroviny dodávány, je minimálně 410 USD za tunu. V dalších smlouvách byl oceněn cukr na 200 USD za tunu, přičemž jeho skutečná cena v té době přesáhla 280 USD.   

A totéž v případě vzácných kovů, jejichž hodnota byla Vladimírem Putinem oficiálně podhodnocena sedm až dva tisíce krát.  Například cena za skandium je uváděna ve výši 72,6 německých marek za kilogram, ale minimální cena tohoto vzácného kovu na světových burzách byla tehdy minimálně 2 000 amerických dolarů za kilogram.

Na tomto všem Putin a jeho kumpáni z řad bývalé KGB nakradli miliony dolarů. Kolik z tohoto lupu zůstalo za nehty samotnému Putinovi těžko říci. Nicméně to bylo tolik, že mu to umožnilo započít jeho společenský a mocenský vzestup a získání majetku ještě mnohem většího, jakožto i všem, kteří se včas na něj přilepili a které vytáhl nahoru s sebou. 

Tedy je nutno pohlédnout na Vladimíra Putina v tomto světle. Ve světle, které se užívá při výslechu zloděje. Pak teprve porozumíme jeho chování i na mezinárodním poli. Protože metody vydírání, kdy drží Ukrajině nůž pod krkem jsou tytéž, jakými řídil kriminální podsvětí v Petrohradě.

Vladimír Putin není politik, Vladimír Putin je řemeslný zločinec a zloděj, kterému to trochu stouplo do hlavy a který není příliš chytrý.   

Je to takový ten zloděj a vrah, kterého Zeman pustil z kriminálu a který se dostal k moci.

Jeho uvažování je v zásadě primitivní a rozumí jedinému a to síle. 

Je zbytečné s ním marnit čas s rozhovory. 

Je třeba sevřít pěst a dát mu přičichnout pod nos.

Takoví jako on jsou totiž stejnou měrou, jakou si troufají na slabší i zbabělí. 

Miroslav Václavek

Šumperk