Václav Klaus je Bůh

Ztratil se nám prezident republiky. Neviděl jste ho někdo? Neboť kromě kratičkého vyjádření, v němž se pochválil za všelidovou amnestii do Rudého práva, se nad ním slehla zem.

Akt pravdy, lásky a usmíření prezidentské amnestie, má svoji podobu i ve spontánním věšení milovaného mocnáře. I když některé štvavé vysílačky tvrdí opak.

Rýsují se dvě možnosti. Buď se schovává jako kluk, který rozbil okno, nebo vstoupil na nebesa. Dle prohlášení, která zaznívají ze štěkotu ratlíků jeho kliky tvořené obskurními postavičkami prezentujícími se těmi nejbizarnějšími duševními pochody, se nicméně jako nejpravděpodobnější jeví ta druhá.

Neboť to, že rozkázal otevřít brány kriminálů a nechal zaplavit města a ulice naší země těmi, kteří si jako životní cestu vybrali neúctu k zákonům a jejich přestupování, je nepochybně akt božského odpuštění, jež se tak ztělesnil v personě a činech toho pána, obdivujícího čínské komunisty.

Radujme se a kraďme si, tunelujme a odpouštějme si. Neboť jestli je pánu dovoleno brát ve svoji ochranu před bezbožným státem miliardy, tak kmánu je zase dle nejlepších tradic reálného socialismu odjakživa povolena běžná kriminalita malých krádeží a tak těm, kteří se až doposud rozpakovali sahat po cizím, je třeba vzkázat – dobře vám tak.

I vy jste mohli být amnestováni.

Ti, kteří si za svoji poctivost mohou sami a neprokázali tak dostatek víry v nekonečnou milost a odpuštění, nechť jsou i nadále odsouzeni k rannímu vstávání, práci na směny, nezaplaceným hodinám, snižování reálných mezd a exekucím, a po zásluze ať jsou tito zatracení nevěřící Tomáši trestáni berní inkvizicí tak dlouho než pochopí, že v této zemi je normální nepracovat a krást.

A tak ti, které Bůh ve své nekonečné moudrosti již před drahnými lety obdařil darem jasnozřivosti v milost odpuštění, jsou nyní odměněni a volají sláva, neboť jejich je bohatství navěky a nadcházející prezident Miloš Lukoilovič Zeman se nemusí obávat o své spolupracovníky z H-systému a jejich čisté ruce.      

Již nikdo se nemusí obávat, že bude uvržen do žaláře jako sprostý zločinec Smetana, ale bude si v klidu užívat plodů své víry, naděje a lásky, neboť strach byl poražen jako antikrist Václav Havel.

Jen zbývá ještě jednou nastavit společnosti zachvácené závistí a pomstychtivostí, zrcadlo prezidentských milostí a nastolení království nebeského na zemi, jakožto i dostavbě Temelína Ruskem, již nebude nic stát v cestě.

Když dá Bůh kravičku, tak dá i travičku, to se přece rozumí.

O volech se sice v tomto pořekadle nehovoří, ale nepochybně si tak mnozí po aktu smíření se, pravdy a lásky přišedší z Hradu, připadají.

Nepochybně ale jen na dobu než prohlédnou rejdy Satanovy.  

A kdyby se přesto ještě někdo odvážil pochybovat, že Václav Klaus není Bůh.

Lze pro něj mít pouze jednu odpověď.

Taky není vidět.

Miroslav Václavek

Šumperk