Ufňukaná kremlofilní bába se zlobí

"Jednoznačně se distancuji od slov Romana Jocha zveřejněných na blogu iDnes.cz. K dnešnímu dni byly okamžitě ukončeny všechny smluvní vztahy mezi doktorem Jochem a Úřadem vlády ČR." Petr Nečas, předseda vlády ČR

"Při neformálních schůzkách se v Moskvě bude mluvit rusky, a tedy bez tlumočníka, upozorňoval prezident Václav Klaus už dopředu členy svého doprovodu i podnikatelskou část delegace." Moskva, 2007

Ačkoli s mnoha jinými, palčivými, skutečnými a ožehavými věcmi, které sužují Českou republiku a její občany si ministerský předseda Nečas dává na čas, v případě šustnutí v blogu pana Jocha, přikročil k ráznému opatření a vyhodil jej za pár hodin po publikování článku ze sboru svých poradců.

Úplně stejně jako za doby sílícího občanského odporu proti husákovskému normalizačnímu režimu, kdy byl ušit pendrekový zákon a dle jeho litery byli občané, kteří se dostali na protestních shromážděních za názorový nesouhlas do konfliktu s touto mocí, rychlostí expresu vyhazováni z práce nebo škol a následně kriminalizováni.

Avšak mezi touto a dnešní dobou lze spatřit jeden podstatný rozdíl.

Ten spočívá v rozdílu toho, že i v okupované Československé socialistické republice bylo nutno svůj protirežimní postoj jasně deklarovat, což v případě pana Jocha neplatí.

Pan Joch se stal na rozdíl od Romana Smetany nepřítelem státu na základě pouhých vydedukovaných podezření, že by snad jeho článek mohl narušit veřejný pořádek a klid tím, že by se snad mohl nějakým způsobem otřít o rozechvělé šediny pana prezidenta, momentálně rozvrkočené chrastavským „atentátem.“

Tedy lze s klidným svědomím říci, že jsme se stali svědky briskně potrestaného ideozločinu proti moci, z čehož vyplývá jediné, že tato země a klika, která ji ovládá, nemá se svobodou a demokracií nic společného, pouze ji užívá coby masky, za níž se ukrývá křečovitý škleb její kriminální podstaty.      

Protože takovou „vstřícnost“ bylo možno dříve sledovat pouze u náčelníků sovětské komunistické tajné policie, kdy byli na základě právě takových stínů podezření zatýkáni a likvidováni lidé.

Pravda, pan Joch nebyl zatčen – prozatím. Byl „pouze“ profesně a společensky odejit, tedy se o to pan Nečas ve své „vstřícnosti“ alespoň pokusil, jakkoli ve své malosti nevidí, že právě přišel i o ten poslední zbyteček příznivců a stal se politování hodným kašparem.

Umyl si ruce, aby jak se domnívá, zůstal i nadále pan čistý a mohl své dlaně ukázat směrem k Hradu, ale ve skutečnosti je zasviněný až po lokty a to mu už zůstane, neboť to je sloužícím mouřenínům vlastní.

Jak je možno vidět, čeká nás válka jinotajů, což vypovídá o tom, že se stále v této zemi nevyplácí nazývat věci, osoby a obsazení pravými jmény.

Budu tedy v tomto duchu pokračovat a nechám se překvapit, zda i já budu předmětem nějaké oficiální dedukce.

Protože svět, v němž se nalézá osoba, kterou mám na mysli, je přelud a výplod založený na domýšlivých smyšlenkách sama o sobě, kterému se říká kult osobnosti, přičemž ještě nikdy tomu nebylo jinak, než aby takováto persona nebyla ničím jiným než urážlivou, sebestřednou, hysterickou a narcistickou fňuknou, zamilovanou do svého růžového obrazu a obklopenou družinou patolízalů, spolehlivě ještě menších trpaslíků, než je zbožňovaný sám, jejichž jediným úkolem je vynucovat mu úctu a dělat jinou špinavou práci.

Z čehož nutně zároveň vyplývá, že ten kdo se takového člověka a jeho entourage odváží spatřit v celé směšnosti, bude označen za nepřítele a bude s ním tak i naloženo.   

Středobod, do něhož se takový „vůdce“ stylizuje, se nakonec vždy ukáže být nikoliv Mount Everestem, ale v lepším případě hromádkou neštěstí, či v tom horším tím, co po sobě zanechává venčící se pes.

Pokud pan Joch měl na mysli prezidenta republiky, nemohu než s ním souhlasit.    

Pokud ne.

Řekněte mi prosím někdo, kdo ta ufňukaná kremlofilní bába je.

Nikdo jiný mě totiž nenapadá.

Miroslav Václavek

Šumperk