Tento příběh je pravda, ať mi visí, jestli jsem vám lhal...

Ano, tento příběh je naprostá pravda a je to jedna z takových těch storek, které se vám mohou přihodit pouze u nás v Sudetech. A že je u nás v Sudetech veselo, jde o storky veselé, byť poučné! :-)

Jda před chvílí do šumperského šoping centra, bych si tam zašopoval, spatřil jsem u kruháče staršího pána, který když jsem přišel blíže upřel na mne svůj zrak a pronesl: „Mourava?“

Tedy trochu jsem znejistěl neb pán tlačil dětský kočárek, ve kterém trůnil anglický buldoček a na sporťáku měl i své věci. Inu, chvíli mi to v hlavě cvakalo, až mi to secvaklo a dovtípil jsem se, že pán asi není zdejší a zeptal jsem se, zda hovoří anglicky a pán se zasmál a odtušil, že je roduverný Brit.

Ahá, došlo mi to všechno a nabídl jsem se tedy, že mu tedy pomohu. A z pána po kratší debatě vylezlo, že hledá Mourava, tedy river Mourava a kudy, že se tam jde? Musel jsem ho zklamat, že zaměnil Desnou s Mouravou, ale ta, že je sedm kilásků odsud.

Pán se na okamžik zachmuřil, ale jen na okamžik a vyžádal si direction, kudy dál. Zeptal jsem se ho, jestli jde pěšky a on se zase podivil, že se ptám, protože je přece normální chodit s kočárkem a vozit v něm psa a hledat Mouravu.

Tedy vysvětlil jsem mu, kde ji najde a on se rozjasnil, popřáli jsme si v duchu britské zdvořilosti šťastnou cestu a ujistili jsme se, že jsme se rádi potkali, což byla pravda a pán i s chrochtajícím buldočkem zmizel v ulicích.

Když za půl hoďky začala průtrž mračen vzpomněl jsem si na něj, ale neobával se. Protože jsem pochopil, proč Britové měli říši, nad kterou slunce nezapadalo. Protože, Only mad dogs and Englishmen go out in the midday sun a v sudetské průtrži mračen…

Miroslav Václavek

Mährisch Schönberg