Sudetští Němci, čeští vlastenci a liberální demokraté

Včera se v parlamentu naší země odehrála jedna z bizarních scén, kterými se to tam po převzetí moci hnědou koalicí jenom hemží. Sudetští Němci totiž budou mít sjezd od 22. do 25. května.

A budou ho mít u nás, v hlavním městě Moravy, tedy v Brně. Ve městě s předválečnou, velmi silnou německy hovořící menšinou a to na pozvání české občanské iniciativy Meeting Brno, která každoročně pořádá Pouť smíření, která jednak připomíná genocidu spáchanou po válce na našich Němcích a také se na ní schází lidé roku 2026, aby si připomněli, že nikdy více.

Přičemž ročník letošní se koná pod heslem „Evropa dnes potřebuje mír, přátelství mezi národy a prohlubování integrace tam, kde to dává smysl, aby obstála tváří v tvář aktuálním globálním výzvám.“

Co na tom jenom někomu vadí, je mi záhadou. Zvláště když Sudetoněmecké krajanské sdružení pod vedením Bernda Posselta se již před časem výslovně vzdalo majetkových nároků a jednoznačně se distancuje od jakýchkoliv nacionalistických tendencí.

Asi možná právě proto, že naši krajané už dávno opustili nacionalismus, který dvakrát přivedl svět do zákopů, proto se čeští fašisté tak čertí. Neboť nenávistný nacionalismus je jediné, co oni sami mohou nabídnout a tak, když u nás chce pořádat sjezd nějaká liberální, proevropská společnost, musí je to zákonitě velmi iritovat.

Zvláště, když na programu sjezdu je uctění památky obětí holocaustu a nejen holocaustu, ale všech obětí německého nacismu a smíření mezi našimi národy.

Je třeba totiž pohlédnout na to, že nikoliv Sudetoněmecké krajanské sdružení, ale současná vládní koalice je tvořena extremisty, kteří hajlují, nazývají lidské bytosti parazity, které je třeba deratizovat.

Zároveň jde také o kolaboranty s ruským fašistickým režimem Vladimíra Putina, který se nijak netají svými dobyvačnými plány na zařazení naší země opět do ruského impéria.

Proto tolik povyku pro akt přátelství mezi národy, mír, svobodu, liberální demokracii a lidská práva, protože právě o tom Sudetoněmecký sjezd bude.

Pokud o mne samotného jde, pak jeden můj prastrýc, profesor Bedřich Václavek, byl zavražděn v Osvětimi injekcí fenolu do srdce nacisty. Prastrýc druhý, plukovník polské armády Alois Lukavský, byl zavražděn ranou do týla komunisty v Katyni.

Proto nenacházím pochopení ani pro jedny, ani pro druhé. Není mezi nimi žádný rozdíl a říkám jediné, nikdy více. A k tomu, aby se tyto hrůzy už nikdy neopakovaly potřebujeme jediné. Odpuštění.

Ptáte se, co si odpustit?

Kolektivní vinu, ten nejhrůznější vynález totalitních režimů dvacátého století a přejít přes tento most, už konečně do přítomnosti.

Já sám jsem se v Sudetech narodil, žiju i zemřu. Jsem sudetský Čech a Sudety, svou vlast hluboce miluji a hlásím se ke své identitě.

Tedy závěrem svého článku vítám uspořádání sjezdu našich krajanů, kteří jsou mnohem větší vlastenci než všichni ti, co si vlast jen berou do huby a přitom nás zrazují v Kremlu, nebo se spojují s AfD či jinými nácky.

Už jen kdyby někdo vyčíslil, kolik Sudetští Němci dali peněz na opravu památek a měst, z kterých byli vyhnáni na základě národnostní nenávisti.

Sudetští Němci nacisté rozhodně nejsou, já jsem mezi nimi vyrostl, tak na to můžete vzít jed.

Miroslav Václavek

Mährisch Schönberg