Ptáte se, zda jsem se snad zbláznil, nebo přeběhl ke Kremlu po přečtení titulku mého dnešního článku? Tak se prosím opět uklidněte, všechno je v pořádku, jen jsem se dovolil zamyslet, jak to s těmi sankcemi vlastně ráčí být.
Protože, řekl bych, že Putinova agrese na Ukrajině nikomu tak nepomohla, jako producentům ropy a plynu, kterých na světě je. Mám totiž takový dojem, že na tohle čekali, jako ta pověstná slepice na ten pověstný plivanec.
Přičemž sankce na import některých surovinových komodit z Ruska, které tyto ceny ještě zvyšují, Rusku pouze nahrávají, protože za ně na světových trzích v konečném důsledku dostává víc, než před touto agresí. Namísto toho, aby se mu tato agrese nevyplatila. Tedy, tyto sankce sice znamenají, že jsme Rusko střelili do nohy, sami sebe, ale do obou.
Jistě, chápu, něco se dělat musí, ale skutečné sankce si představuji úplně jinak. Jak, ptáte se?
No přece představuji si sankce takové, které povedou ke snížení cen ropy a plynu, nikoliv k jejich zvýšení. Což by ovšem předpokládalo, že se ostatní světoví producenti ropy a plynu dohodnou na jejich kartelové ceně, takové, jaká byla před válkou.
Což by v konečném důsledku vedlo k tomu, že by náklady s Putinovou agresí nenesly její oběti, stejně jako my a ruskému státu by zatnula takový zářez do pažby, že by se zhroutil. Stejně jako SSSR na konci osmdesátých let, protože tehdejší snížení cen ropy na světových trzích, na kterém se s USA dohodli tehdejší světoví producenti vedlo k pádu komunistických diktatur, včetně té naší.
Přičemž dnes, kdy je ropy a plynu nadbytek není žádný důvod ke zvyšování cen, kromě toho Putinova flustance. Jenže jak říkám, vydělávají na tom všichni, kteří tyto komodity produkují, zatímco my, občané proděláváme.
Otázkou tak pouze zůstává, kdo déle vydrží a zvítězí. Zda naše křehké parlamentní demokracie, které budou vystaveny ruské propagandě skrze zločinecké organizace parazitující na naší demokracii nebo ony.
Neboť stejně jako sociální demagogie kdysi vynesla k moci kdysi Adolfa Hitlera, může dnes vynést k moci Okamury či Le Penové s následky stejně nedozírnými, jako tehdy.
Miroslav Václavek
Šumperk
