Ronald Reagan prezident osvoboditel

6. února roku 2011 tomu bude sto let ode dne, kdy se narodil čtyřicátý prezident Spojených států amerických, Ronald Wilson Reagan. Prezident, který přinesl svobodu té části Evropy, která byla oddělena od světa ostnatým drátem. Té části Evropy, která byla součástí komunistické Říše zla.

Být Američan něco znamená.

Už na střední škole se zajímal o sport, politiku a herectví. A tak když později spojil své příjmy získané mytím nádobí v různých restauracích a školní stipendium, mohl zamířit za univerzitním vzděláním. Poté co roku 1932 absolvoval univerzitu Eureka College, která má ve svém záhlaví motto: "Vysoká škola, která se stará o vzájemný rozvoj intelektu a povahy tak, aby členové naší komunity mohli vést smysluplný, produktivní život a uspět ve všech jejich profesních a společenských úlohách", se mladý absolvent ekonomie a sociologie Ronald Reagan, vydal vstříc svému obdivuhodnému životu.

Ten ho vzhledem k jeho zájmu o sport, neboť byl vynikající plavec, atlet a hráč amerického fotbalu, přivedl k moderování sportovních přenosů a získával tak první ostruhy na poli slávy. Když roku 1937 přijel na kamerové zkoušky do Hollywoodu, bylo na dlouhé roky a téměř definitivně rozhodnuto, kudy se bude ubírat jeho životní dráha.

Později u nás ve stylu a duchu Goebbelsovy nacistické propagandy Husákovými komunistickými režimními karikaturisty zpodobňovaný jako kovboj v klobouku a vysokých botách, herec Ronald Reagan, ztvárnil 88 filmových rolí. A začal pěkně od píky.

Aby se nakonec dočkal i své herecké hvězdy na chodníku slávy. Což by jinému stačilo. Užívat si kalifornského slunce, včetně přízně fanoušků. Naštěstí pro lidstvo a bohužel pro komunisty, tomu ale bylo jinak.

Na konci padesátých let zahájil svoji kariéru politickou. Poté co vedl herecké odbory a angažoval se v Demokratické straně, nastal jeho příklon k republikánům. Jak to sám nazval "Neopustil jsem Demokratickou stranu, strana opustila mě."

Roku 1966 se stal kalifornským guvernérem aby tak jeho vliv začal sílit. Roku 1980 získává nominaci republikánského kandidáta na prezidenta Spojených států amerických. Prezidentský souboj s hospodářsky neúspěšným prezidentem, demokratem Jimmy Carterem, kdy se mu demokraté ve volební kampani pokoušeli nasadit masku rasisty, vedl v bojovném duchu nepostrádajícím vtip jenž mu byl vlastní, a přitom zůstal slušný a srozumitelný pro občana.

"Bylo mi řečeno, že nemám používat slovo deprese. Dobře, řeknu vám definici. Recese je když váš soused ztratí práci, deprese je, když vy ztratíte práci. Obnova je, když Jimmy Carter ztratí svou práci."

S příchodem Ronalda Reagana do Bílého domu, začala jedna z největších dob USA. Země v ekonomické recesi, sužovaná nezaměstnaností a dvoucifernou inflací, oslabená na mezinárodním poli a doposud vedená slabým prezidentem Carterem už dlouho neskýtala ten obraz, ke kterému byla stvořena otci zakladateli. Bylo nutno nových vizí a cílů. Bylo nutno nastoupit cestu k obnově amerických hodnot i národního bohatství.

Reaganomika jak je dnes nazývána cesta vedoucí k nebývalé prosperitě, která se dotkla takříkajíc každého Američana, byla založena na odbourávání byrokratických překážek dusících národní hospodářství, ve snižování daní demotivujících podnikatele v jejich snahách o co nejlepší výsledky, i na snaze po vyrovnaném rozpočtu.

Zároveň ale zvolení antikomunisty Ronalda Reagana vyvolalo hysterickou reakci v zemích za železnou oponou, kde vládly komunistické diktatury ovládané obrovským Sovětským svazem. Paranoidní stařecké elity politbyr a ústředních výborů střežící ideovou čistotu, i svoji absolutní moc nad desítkami milionů zotročených lidských bytostí, pojednou byly konfrontovány nikoliv se slabošským levicovým intelektuálem, ale s mužem odhodlaným tuto říši zla porazit.

„Při své první tiskové konferenci v úřadě prezidenta jsem v přímé odpovědi na jednu otázku zdůraznil, že sovětští vedoucí představitelé jako dobří marxisté-leninisté otevřeně a veřejně vyhlašují, že podporují jedinou morálku, to znamená tu, která pomáhá dosažení jejich jediného cíle, kterým je světová revoluce. Měl bych asi zdůraznit, že jsem pouze citoval Lenina, jejich duchovní vůdce, který v roce 1920 prohlásil, že komunisté neuznávají jakoukoli morálku, která se zakládá na nadpřirozených myšlenkách – tak nazývají náboženství – či myšlenkách, které stojí mimo třídní pojetí. Morálka je tedy u nich zcela podřízená zájmům třídního boje. Morální je pak všechno, co slouží vyhlazení starého, vykořisťovatelského společenského řádu a sjednocení proletariátu.

Domnívám se však, že když tolik významných lidí odmítá vzít na vědomí tento základní rys sovětské doktríny, svědčí to jen o historické neschopnosti vidět tuto totalitní mocnost v reálném světle, vidět ji tak, jaká ve skutečnosti je. Setkali jsme s tímto jevem již ve třicátých letech a často se sním setkáváme i nyní.

To samozřejmě znamená, že bychom se snad chtěli izolovat a že odmítáme snahu o porozumění. Chci udělat vše, co je v mých silách, abych Sověty přesvědčil o našich mírových úmyslech, abych jim připomněl, že to byl právě Západ, který odmítl využít svůj monopol na jaderné zbraně ve čtyřicátých a padesátých letech, aby získal nějaké území, a že je to Západ, kdo nyní navrhuje padesátiprocentní snížení počtu strategických balistických střel a likvidaci celého jednoho typu jaderných střel středního doletu odpalovaných ze země.

Současně ale musím připomenout, že se nikdy nezpronevěříme našim zásadám na normám, nikdy se nevzdáme své svobody a nikdy se nevzdáme sví víry v Boha. Nikdy také nepřestaneme hledat cestu k trvalému míru. Bohužel však nejsme schopni zajistit žádnou z těchto věcí, které jsou drahé Americe, prostřednictvím takzvaného jaderného zmrazení, které navrhují někteří lidé. Je jasné, že takové zmrazení by nyní bylo velice nebezpečným podvodem, protože je pouhou iluzí míru. Pravda je taková, že míru můžeme dosáhnout pouze pomocí síly.

S takovým zmrazením mohu souhlasit pouze tehdy, zmrazí-li Sověti své globální ambice. Zmrazení stavu zbraní na dnešní úrovni by zbavilo Sověty jakékoli motivace k vážnému vyjednávání v Ženevě a znamenalo by to jednoznačný konec našich snah o dosažení významného snížení zbrojních potenciálů, které jsme navrhli. Místo toho by pomocí takového zmrazení dosáhli svých cílů právě oni, protože by to přineslo Sovětskému svazu obrovskou výhodu díky jeho současné obrovské zbrojní převaze. Zabránilo by to také důležité a opožděné modernizaci sil Spojených států a jeho spojenců a naše zastarávající armáda by byla ještě zranitelnější. Skutečně spravedlivé zmrazení by si ovšem vyžádalo rozsáhlá předběžná jednání o snížení stavu jednotlivých zbraní a o opatřeních, která zajistí dodržování a kontrolu dohod. Zmrazení, které je nám navrhováno nyní, je totiž zcela nekontrolovatelné. Taková rozsáhlá aktivita by nás však zavedla daleko od našeho cíle dosáhnout podstatného snížení zbrojních potenciálů.

Modleme se za spasení všech lidí, kteří žijí v temnotě totalitního zřízení, modleme se, aby i oni objevili radost z poznání Boha. Než k tomu ale dojde, musíme si být velice dobře vědomi, že právě svou vírou v úplnou nadřazenost státu, vyhlašováním jeho všemohoucnosti nad osudy jednotlivce a myšlenkou na konečné vítězství svého režimu ve všech zemích světa jsou komunisté ohniskem zla v našem moderním světě.

Pokud nás dějiny v něčem poučily, je to v tom, že naivní politika udržování míru s našimi nepřáteli založená na zásadě přání otcem myšlenky je čirá pošetilost. Znamenalo by to zradu naší minulosti, vzdali bychom se tím své svobody. Proto vás vyzývám, abyste se postavili každému, kdo by se snažil dostat Spojené státy do pozice morální i vojenské podřízenosti. Prosím vás, abyste se v debatách o návrzích na jaderné zmrazení vyvarovali svodům pýchy, pokušení lehkovážně se nad celou záležitost povznést a obviňovat obě strany ze stejné věci, ignorovat tak historická fakta a agresivní choutky říše zla a nazývat závody ve zbrojení obrovským nedorozuměním, čímž byste se dostali úplně mimo sféru zápasu mezi správným a nesprávným, mezi zlem a dobrem.

Věřím, že svou příležitost z ruky nepustíme. Věřím, že komunismus je jen další, smutná, bizarní kapitola v dějinách, jejíž poslední stránky právě píšeme."

Ronald Wilson Reagan

Washington 8. března 1983

Tak začaly poslední roky rudého panství rozprostírajícího se na více než třetině tohoto světa. Americký zbrojní program založený na využívání nejmodernějších vojenských technologií nabral na obrátkách a armády komunistického světa dosud požívající drtivé převahy, se najednou staly jen nákladným muzeem.

Strategická obranná iniciativa, tedy obranný štít ve vesmíru avizovaný Ronaldem Reaganem, mající za úkol eliminovat nukleární útok vedený Sovětským svazem, byla posledním hřebíčkem přitloukající rakev s bolševickou bídou v níž se to beztak hemžilo odporem Poláků a Maďarů, neboť držet krok s USA na tomto poli, bylo nad možnosti této primitivní ideologie.

Před hospodářským rozvalem nezachránil tento ponurý svět ani poslední zoufalý pokus o reformu nereformovatelného zločineckého systému založeného na třídním teroru a koncentračních táborech, nazývaný Perestrojka, neboli Přestavba.

Jediná pozitivní role posledního supertajemníka Komunistické strany Sovětského svazu Michaila Gorbačova spočívá v tom, že jakkoli špatný se přechod z komunismu do demokracie jeví, jedno zůstává. Neproběhl natolik krvavě, aby se svět utopil v potocích krve.

A tak když Ronald Reagan 12. června 1987 v projevu u Braniborské brány v rozděleném Berlíně prohlásil: „Generální tajemníku Gorbačove, jestli hledáte mír, jestli hledáte prosperitu pro Sovětský svaz a východní Evropu, jestli hledáte liberalizaci: Pojďte k této bráně! Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu! Pane Gorbačove, strhněte tuto zeď!“, nebyl to nakonec Michail Gorbačov kdo onu odpornou zeď strhl, ale nezabránil tomu. Nezavraždil 50 000 Berlíňanů jako tomu učinil Nikita Chruščov v Budapešti roku 1956. Ani v Berlíně ani jinde.

Světlo Sochy svobody nakonec prostoupilo tmu v níž jsme slepli i my.

Obnažilo svět v celé kráse i ubohosti.

Obnažilo nynější krásu ze zmaru a zkázy obnovených měst.

Zároveň obnažilo mnohou lidskou ubohost patrnou v naší politické reprezentaci.

Ale to není vina svobody.

Je to část naší cesty k ní.

Thank you Ronald Reagan!

Thank you America!

Miroslav Václavek

Šumperk