A už je tady opět ráno, nebe je jako šmolka, na obloze stojí jen pár mráčků takže rychle vypít kávu, hodit na sebe dres, dnes s krátkými kalhotami a jde se na to.
Mirek ráno do sebe rychle ještě hodil lososa po źulawsku, tedy v oleji a s česnekem a bylo to něco tak dobrého, že mu slezly nehty, ale zase vzápětí narostly zpět a tak si mohl obléci své gelové rukavice, nasadit přilbu a vyrazit.
Dnes se jede po pobřeží Baltu, až do rezervace Ptačí ráj, která je na Sobieszewském ostrově nedaleko Gdańsku a cestou se musí přeplout Visla a to na prámu, který tam jezdí už od devatenáctého století. A to je prostě něco tak úžasného, že to Mirek prostě musí prubnout :-)
A tak se zase pod plášti jeho kola začíná odvíjet krásná polská cyklostezka vinoucí se nádhernými borovicovými lesy, jejichž koruny se dotýkají té baltské modři tam nahoře a silice omamně voní, až se z toho točí hlava.
A než bys řekl švec, je tady Mikoszewo a přijíždíme k prámu přes Vislu, kde již čeká fronta, tedy po polsky kolejka automobilů, cyklistů a chodců, dychtivá se nalodit na palubu a zamávat břehu, který se ztrácí, jakožto to i tomu, který se blíží a už prám přiráží ke břehu a spouští naloďovací rampu a všechno se to dává do pohybu a příchozí se mísí s odchozími a prám rampu zase zvedá a už se jede państwo.
A přichází paní a vybírá lóve, tedy zlotuwky a samozřejmě se i na prámu dá bez problémů platit kartou, což je obrovská výhoda, protože kartou v Polsku můžete zaplatit úplně všechno a úplně všude, z čehož vyplývá, že i když nosíme nos nahoru tak jsme sto let za opicemi.
A na druhém břehu se prám zase vylidní a čeká na další várku lidí, automobilů i cyklistů a mne vede cesta do lesů a cyklostezkami po ostrově, až dolů do rezervace. A tak nasazuji celkem slušné cestovní tempo a vesele si prozpěvuji, což je u mě normální a míjím občas nějakého toho udiveného houbaře a frčím si to nevím jak, vždyť nemám prsa nemám znak, nebo jak se to zpívá :-)
A ejhle, je tady tabule, která mi říká, že jsem v ráji. Což já samozřejmě dobře vím, protože Polsko za ráj považuji a speciálně u Baltu a tak zastavuji a vskutku, skrze rákosí ke mě doléhá ptačí zpěv i skřeky všeho druhu, takže tabule nelže a je to tady Ptačí ráj :-)
Cyklostezka se nyní stáčí doleva, což znamená, že jsem na konci ostrova a zároveň tak začíná i má cesta zpět a jedu stále kolem delty Visly a kolem domova nepřeberného množství ptačích druhů a panenské přírody vůbec.
A protože se nazpět vracím druhou stranou ostrova po opravdu nádherné polské cyklostezce, kde to frčí jako po dálnici, ovšem nikoliv po té české :-) je tady zase břeh Visly a starý dobrý prám, který převáží mezi břehy, jako Chárón :-)
A teprve při druhé plavbě si uvědomuji, jaká je Visla širá a velká řeka a tam na obzoru se vlévá do moře. Je to opravdu silný pocit být na palubě takové malého smítka na hladině a cítit pod nohama tu sílu, která míří do hlubin moře.
A pak Mirka na druhé straně zase pohltil les, jen se chvílemi bál, že se tady zkazí, protože to tam byla samá droga! :-)
Ale protože Mirkova jediná droga je sport, dopadlo to dobře a Mirek je už kousíček od Stegny a těší se na něco dobrého :-)
A už je to jen pár metrů a Mirek to bere přímo k Julce, což je restaurace kam chodil na chálku, což je cigánsky jídlo, protože Mirka Romales ze značné části vychovali a proto je takový, jaký je, tedy se srdcem na dlani a dal si tam golonku.
Tedy pečené koleno s vařeným bramborem a s koperkem, tedy s koprem a se salatkou a s rosólem, což je vývar s nudlemi a se zeleninou a musím říci, že podávat golonku v pečícím papíru, takže je ve vlastní šťávě je něco úžasného. Prostě nakonec oblížete i ten papír a vůbec vám to nepřijde blbé :-)
Ale už vás nebudu dál trápit a mučit a to ani sebe, protože při této vzpomínce také počínám slinit a tady máte film, který vám Mirek natočil, protože jednou vidět je lepší než tisíckrát číst, ale moje články jsou vynikající i po tisící prvé takže je to v pohodě :-)
No a zítra si mešúrs vyrazíme po Źulawách a polskou historií a taky a to nejvíc po plážích a dáme si i nějaké ty traily, tak žádné ponocování, hezky dočíst a alou na kutě, ať máte dost sil a Mirkovi stačíte :-)
Miroslav Václavek
Šumperk
