Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

PL

Obávám se, že toho sovětského vojáka tehdy Američani vrátili. Měli tehdy o spravedlivosti a čestnosti “Sovětů” naivní a zkreslené představy a potřebovali dobře spolupracující Rusy k ukončení války s Japonskem v Pacifiku.

V jásající májové Praze si tehdy nadšení Češi brali sovětské oficíry do svých rodin na byt a stravu nebo aspoň na stravu. Už nevím, kdo to vzpomínal, že jeho otec učil jazyky na SŠ, uměl i trochu rusky, a tak byli rádi, když k nim na obědy docházel jistý sovětský důstojník, který byl v civilu také profesorem. Prý veselý zábavný a vzdělaný společník, který když se loučil, posmutněl a pološeptem omluvně pronesl: “Kdybyste věděli, co jsme vám přivezli, tak nás tady takhle nevítáte...”

Foto

Vynikající text!

Taky moc děkuji za ty příběhy. V mnohém se podobají tomu, co o té době vyprávěl můj otec, dědeček a další příbuzní. Opravdu velmi to bylo o lidech a o tom, kdo se v kritických chvílích chtěl a uměl zachovat způsobem hodným lidské bytosti. Anebo, bohužel taky ne.

AL

Velmi hezký článek, který se ovšem paní Kateřině a spol. moc líbit nebude...

  • Počet článků 746
  • Celková karma 14,63
  • Průměrná čtenost 2651x
Píšu, tedy jsem.

Celková čtenost od založení blogu: 1 955 289
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.