Mezi nebem, zemí a těly

Jednou v duze najdem město tichem svítit, vejdem každý dovnitř ze své strany smrti, a poznám tě ve vůni, kterou noc je cítit, najdu tě ve světle, kterým svítí děti.  

A odpustím ti modré ty mně černé viny
o nichž se nám zdálo, že jsou mezi námi
kam plynou všech mrtvých jejich živé stíny
kam otevřu dveře mezi zde a tmami?

Třeba právě sem...

 

Autor: Miroslav Václavek | pondělí 19.6.2017 6:15 | karma článku: 11,10 | přečteno: 265x