Konec Miloše Zemana

Zítra, tedy ve čtvrtek 9. března 2023 bude uveden do úřadu druhý, veřejným hlasováním zvolený prezident, Petr Pavel. 

Zároveň to bude den, kdy s definitivní platností odejde do zapomnění i prezident stávající, Miloš Zeman. Tedy, jde o den, který znamená konec ruského vlivu na Pražském hradě, který trval od příchodu Václava Klause po dlouhých dvacet let. 

Dlouhých dvacet let, po kterých byl úřad s nejmenšími pravomocemi, ale s největším vlivem v zemi v rukou osob, které měly s Českou Republikou společného pouze to, že jim od ní přicházely peníze na účet. 

Oba dva pánové, jejichž kořeny sahají do dob, kdy byli zaměstnáni institucí založenou KGB, tedy v takzvaném Prognostickém ústavu, se při výkonu své nejvyšší ústavní funkce chovali jakožto velvyslanci Ruské federace, nikoliv jako její prezidenti. 

Stačí pohlédnout na výroky pana Zemana před ruskou válečnou agresí na Ukrajině, kdy nazýval CIA neschopnou institucí, která se mýlí, odmítal a relativizoval útok GRU vedený na naše sklady ve Vrběticích, nahrával ruské straně v tom, že tvrdil, že byl u nás produkován Novičok a vedl zcela otevřený boj proti rozvědce státu, jehož hlavou je, když její příslušníky nazýval čučkaři, aby bylo zřejmé, že jde o člověka, který vystupuje v zájmu Kremlu, nikoliv v zájmu občanů České Republiky.

Že vůbec byl zvolen do funkce lze přičíst díky nejasnému původu peněz na jeho prezidentskou kampaň, jakožto i dobu uprchlické krize, kdy ruská bomba v Sýrii jednoho člověka zabije a deset jich vyžene, což byla voda, která za pomoci s ruskou demagogií nahrála jeho zvolení.

Zbytek byla už jen hra na prostého občana z lidu, který má rád chleba se sádlem a peníze a jiné prebendy ho údajně nezajímají. Což platilo jen do doby, než si pan papaláš Zeman posteskl, že bude muset vyžít ve své luxusní vile v Lánech s ubohými sto dvaceti třemi tisíci na měsíc, na což není vůbec zvyklý. O tom, že za jeho soukromé soudy daňový poplatník zaplatil miliony korun nehovoře. Což mu jak doufám bude dáno k úhradě. 

Inu, pan Miloš Zeman totiž byl odjakživa komunistický aparátčík a papaláš navyklý na úplně jiný život. Na život ve vilách ruského stylu a šumění v limuzínách a klanění poskoků a obskakování služebnictvem a komornými, který se k lidu přibližoval pouze tím, že do sebe nalévá samohonku a chová se a vyjadřuje, jako dobytek. 

Co po něm zůstane je nasnadě. Prázdný sklad od alkoholu, plné popelníky, korupční aféry jeho zaměstnanců, omilostnění zlodějů a nájemných vrahů, námluvy s fašistickým Ruskem a komunistickou Čínou, pomluvy a lži, za které byl odsouzen soudy naší země a jinak nic. 

Zítřejším dnem odchází do zapomenutí a když si jej někdo zadá do vyhledavače tak na něj vyskočí pouze nějaká z jeho vulgarit, opilecká ostuda, výzvy k zabíjení novinářů, urážení žen a etnických menšin nebo ras a vůbec projevy člověka ohavného, nízkého a podlého. 

Tedy, radujme se, že jsme konečně překročili práh od naší komunistické minulosti a zbavili se ruské koule na noze, která nás věznila v ohavném bahně inklinace k ruskému a čínskému režimu a můžeme konečně vykročit jak do přítomnosti tak i do budoucnosti, aniž by na Hradě strašil oligarcha, který v češtině nedá dohromady jednu souvislou větu. 

Já osobně panu prezidentovi Pavlovi přeji hodně štěstí a síly, protože oboje bude velmi potřebovat. 

Miroslav Václavek

Šumperk