Je sedmdesát čtyři let od konce druhé světové války a kolektivní paměť lidstva slábne, jak odcházejí poslední pamětníci jak válečného běsnění tak i ti, kteří byli jeho obětí, protože je zločinecká ideologie národního socialismu
určila za nepřátele.
Vzniká tak nutně vakuum, které do sebe nasává různé smetí a to čím méně učíme děti moderním dějinám, tím více. Není se čemu divit, těchto informací se dětem dostává pomálu i v rodinách a když, tak pouze v podobě, která sloužila době předlistopadové.
Zato jsme o to více svědci toho, jak se různí a dnešní Adolfové Hitleři derou k moci a užívají k tomu prostředků zcela totožných jako vůdce originál, kterého jsou epigoni. Ptáte se a jaké, že to prostředky jsou?
Inu, prostředkem základním, bez kterého se nácek nepohne ani o píď a nezíská ani jeden hlas je demagogie. To je vám taková věcička, kterou říšský ministr propagandy Goebbels dotáhl k naprosté dokonalosti a v zásadě se dá shrnout do tří pravidel.
Svého politického oponenta obviň z toho, co nikdy neučinil, z toho, co nikdy neřekl a z toho, co nikdy nechce učinit. Tedy přeloženo do naší doby, hovoř o demokracii jakožto o něčem, co je diktaturou, vlož jí do úst slova, která jsi zcela překroutil k obrazu svému a postraš její ztrátou, přičemž již ty sám splétáš ostnaté dráty.
Pak samozřejmě a na to je třeba velmi důrazně upozornit, upozorni na mantinely, ve kterých se musíš pohybovat a mluv o nich jakožto o cenzuře, hovoř o svobodě slova, která je ti prý upírána i když pochopitelně veškeré tvé úsilí směřuje k tomu, že v případě tvého volebního vítězství zamkneš ústa národu milionem zámků a opět rozjedeš pankráckou sekyrárnu.
Ano, jsme svědky nadužívání pojmu svoboda slova, které je u nás ve veřejném prostoru omezeno trestním řádem naší země a kterým se ohání každý, který v konečném důsledku usiluje o jeho zničení.
Zajisté, je poměrně obtížné vyložit i tento poněkud akademický pojem tak, aby byl srozumitelný co nejvíce lidem a tak, protože já nesnadné úkoly miluji, zhostím se tohoto úkolu nejlépe, jak dovedu.
A to na příkladu nikoho menšího, než je sám vůdce národního socialismu, kterážto ohavná ideologie je příčinou nejstrašlivějšího utrpení v dějinách lidstva v kontextu jeho teoretického usilování o volební hlasy v demokratických volbách dnes.
Tedy pojďme na to, je jaro A.D.2019 a jakýsi Adolf Hitler a jeho hnutí NSDAP, kandiduje ve volbách do EU.
NSDAP Adolfa Hitlera vydává u příležitosti voleb pamflet, který je v milionovém nákladu vytištěn a vhozen téměř do všech poštovních schránek v zemi. V tomto pamfletu nastiňují svůj volební program, ve kterém deklarují nastolení diktatury a jejího nahrazení typem státního uspořádání, které je v Rusku nebo v Číně, vystoupení z mezinárodních mírových struktur, tedy z EU a NATO, deklarují svoji rasovou nenávist vůči Romům, které hodlají vyřadit z veřejného života, obviňují je z údajného úpadku naší země a rovněž plánují jejich vyhlazení coby rasy, protože přece každý ví, že nepracují a kdo nepracuje tak šup a už je tam, kritizují zloděje ve vládě, to, že jsme se stali odpadkovým košem Evropy a hodlají Česko opět učinit velkým, takovým, před kterým se budou třást všichni sousedé. Než je smete spravedlivý hněv lidu. Jen co znovu vystaví obrovskou armádu, protože vojenská služba mladým mužům chybí a je třeba je zocelit v útoku na bodák.
Jeden noční útok a budou ze všech těch třasořitek, co sedí u počítačů chlapi jako z kladenské oceli!
Na druhý den klepe u pana Hitlera neuniformovaná policie, ještě rozespalého bohéma, který žije na sociálních dávkách, protože se štítí práce, poučí o jeho právech, sdělí mu důvod zatčení, nasadí mu pouta a vrazí jej na zadní sedadlo policejního automobilu.
Poté si milý vůdce odbude svůj první výslech, ve kterém je mu sděleno obvinění ve smyslu § 400 až § 417, trestního zákona 40/2009 Sb. A bude odvezen před soudce, který rozhodne o uvalení vazby jak na něj, tak i na další členy organizované skupiny, tedy na Goebbelse, Streichera, Göringa, Hesse, Himmlera, Röhma a mnoho dalších.
Poté budou obvinění v řádném procesu odsouzeni k dlouholetým trestům odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou, přičemž pokusy o vydání Mein Kampf, který vůdce napsal ve své cele, budou trestány dalšími tresty odnětí svobody.
Veškerý stranický majetek bude zabaven, hnutí NSDAP Adolfa Hitlera bude rozpuštěno a zakázáno, jeho přívrženci budou za veřejné projevy sympatií k tomu hnutí také trestně stíháni.
A víte proč?
Protože Lidice.
Protože Ležáky,
Protože Javoříčko.
Protože Osvětim.
Protože Sobibor.
Protože Chelmno.
Protože Mauthausen.
Protože Treblinka.
Protože potokům lidské krve a lidských slz nevýslovného hoře, předcházely potoky inkoustu a slov nenávisti. Slov o kolektivní vině Židů a jiných národnostních skupin, slov o tom, že Slované jsou podlidé, které je třeba pouze exploatovat jako své otroky, slov o dobytí nového životního prostoru, slov o budoucí velikosti, slov o čemkoliv, která chutnají sladce, ale otráví duše milionů jedem a nenávistí.
Protože padesát milionů obětí jednoho zločineckého hnutí, které nebylo včas zastaveno.
Tak proto.
K čemuž lze na závěr říci jen jedno, škoda, že právní řád tehdejší výmarské liberální republiky neznal náš zákon zmíněný článkem.
Protože my bychom zase neznali jméno jakéhosi Hitlera, na něhož a na jeho zločiny ovšem zase my nesmíme nikdy zapomenout, který by po propuštění z kriminálu maloval své podivné akvarely pomatených barev a vyšinuté perspektivy a prodával je turistům, které by udivil jeho směšný knírek.
A myslím, že by nám vůbec bylo mnohem krásněji.
Zlu je třeba předcházet, stojí to mnohem méně životů.
Miroslav Václavek
Šumperk
