„Kauza Blažek“ trochu jinak, aneb ukažte mi stát, který nebere

S přicházejícím létem také pravidelně přichází okurková sezóna, kdy v zásadě není o čem psát a tak „ bitcoinová kauza“ bývalého ministra financí Blažka, přišla velmi vhod.

Neboť mediální prostor se začal plnit clickbaity lákajícími konzumenty k tomu, aby usedli a klikli na název a provozovateli tak navýšili počet přístupů a on, aby tak mohl zvýšit cenu za reklamu na seznamu či na této stránce, na které mám svůj blog.

Protože vyděláváni peněz majiteli a jeho politická propaganda je ostatně jediný smysl jejich existence a o novinařině se tak nedá hovořit ani náhodou a tedy bude mi ctí tento neblahý stav věcí alespoň poněkud napravit.

Inu, Pecunia non olet, tedy, že peníze nepáchnou, to je rčení římského císaře Vespasiána, které pronesl na adresu svých kritiků, když zavedl daň z veřejných záchodků a čas, po více než dvou tisíci letech od dob římské říše pouze prověřil jeho pravost.

Všechny státy světa daní všechno možné, protože z daní žijí a financují tak svůj chod. A taky školství, zdravotnictví, armádu a vlastně úplně všechno. A jak jsou lidé čím dál více rozmařilejší, státy musely přijít s daněmi mnohem více sofistikovanějšími, jako je například DPH nebo i s daněmi takovými, kdy určily, jaké omamné látky, tedy drogy, budou samy distribuovat mezi lid a budou na ně mít monopol.

Ani Česká Republika rozhodně není žádnou výjimkou a jejímu státnímu rozpočtu nesmrdí ani peníze z veřejných záchodků, jakožto i ze všeho, co u nás kdo vyrobí, prodá nebo pokud někoho zaměstná, ale chová se i jako ten největší drogový dealer, když má pod kontrolou prodej alkoholu a tabáku, přičemž nikotin je droga, která vyvolává mnohem silnější závislost než heroin a o alkoholu a jeho zhoubném vlivu na společnost snad nemá cenu ani hovořit.

A samozřejmě státnímu rozpočtu nepáchnou ani peníze z hazardu, ani z půjčováni peněz, ani z prodeje zbraní, ale bere je všemi deseti. Proto mi celý tyjátr kolem miliardy do státního rozpočtu, na kterou kývl bývalý ministr Blažek připadá jako z jiného světa.

Kdy nejvíce křičí zloději skuteční, kteří se napakovali na Úsvitu a na dotačních podvodech a své miliardy protáhli skrze offshoreové pračky peněz a činí tomu, jako v onom pořekadle, které praví, že zloděj křičí nejvíce, chyťte zloděje.

Protože, pokud na celou „kauzu“ nahlédneme ve světle faktů tak zjistíme, že ne nestalo VŮBEC NIC. Ze státního rozpočtu neubyla ani koruna, pouze se prověřuje to, zda ona miliarda získaná darem od provozovatele internetového tržiště není špinavá.

Ale i v případě, že špinavá je, by ji stát měl přijmout, jako ostatní špinavé miliardy pocházející z kriminální činnosti, neboť stát takové prostředky po jejich zabavení užije k zařazení do státního rozpočtu. Jen by se zasloužilo to říci.

A pokud s tím někdo má problém, nic mu nebrání, aby se takových prostředků, které mu přijdou na účet coby plat poslance, nemocenskou, dotaci na pekárnu nebo důchod zřekl.

A pokud pan Babiš, který je více u soudu než v poslanecké sněmovně vyzývá ministerského předsedu Fialu k rezignaci, pak nechť jde příkladem a rezignuje na všechny své funkce s ohledem na své trestní stíhání a jestli má s veřejnými penězi, pokud o jejich původ jde, morální problém, ať do státního rozpočtu vrátí všechny peníze, které Agrofert vytáhl z kapes českých daňových poplatníků.

Miroslav Václavek

Šumperk