Hovad, zeměplazů i zvěře zemské je plný parlament

Na počátku byly volby. Duch Jiřího Paroubka vznášel se nad vodami. I řekl lid budiž světlo. A bylo světlo, které Klaus zhasl, když se privatizovalo. A viděl lid, že světlo je dobré. Ale řekl Klaus vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. Je toho plný parlament.

Vnímání korupce v naší zemi není dobré a nikdo ho nebagatelizuje. Boj proti korupci považuji za jednu ze zásadních priorit, kterými se vláda musí zabývat. Proto jsme přijali rozsáhlou protikorupční strategii, kterou postupně naplňujeme.

Ano jediný příměr, kterým lze obsáhnout dění uvnitř této země je ten biblický. Neboť věci pozemské a rozum lidský, jsou příliš chabé, aby popsaly a porozuměly tomu, co s úsměvem jehovisty sdělují ti divní pánové, jenž se zjevují jako andělé a z rajsky modré zahrádky vládního konferenčního sálu zvěstují, že duše koalice je opět čistá jako okvětí bílé lilie.

Někteří cynikové, mezi něž patřím i já, onen akt prozření připisují tomu, že příliš mnoho ministrů a poslanců má příliš mnoho dluhů na to, aby si vypustili rybník s penězi. A tak řeči o červnových volbách skončily ještě rychleji, než začaly a rozhostilo se ticho, jaké jindy panuje, když o vyšetřování podvodů, korupce a defraudace jde.

Nedělejme si ale iluze, že by i tyto předčasné volby něco vyřešily. Pouze bychom se o něco dříve, než je řádný termín voleb, dočkali vlády lupičů z jiné tlupy, než je ta, která právě „točí s korupcí,“ což by se pravděpodobně zmaterializovalo v tom, že si bratr Palas přistaví ještě nějaké to křídlo ke svému skromnému penzionu.

V zásadě je to, ale úplně jedno kdo sídlí ve Strakově akademii a vyhazuje miliardy vytvořené daňovým poplatníkem oknem. Neboť vláda „rozpočtové odpovědnosti“, seká jeden stamiliardový deficit za druhým, jako v dobách největší slávy ČSSD.

S největší pravděpodobností se tak asi jedná o podmíněný reflex pana Kalouska z dob, kdy v ideové jednotě s Jiřím Paroubkem, chystal panu Sobotkovi ony legendární dvě stě miliardové sekyry ve státním rozpočtu, neboť jako křesťan a předseda KDU-ČSL zákonitě musel nalézt dobro v programu ČSSD a smysl všehomíra ve vzájemné koalici. Přičemž jím nedávno pronesená nabídka na opětovnou povolební spolupráci, znamená to, že to s námi myslí definitivně dobře.

Ale tak daleko paměť běžného konzumenta domácího politického guláše a estrád na Nově pochopitelně nesahá a tudíž podobné typy, mohou v pravidelných intervalech vstávat z popela jako pták Fénix a přinášet nové směry a zázračné recepty, aniž by to někomu připadalo divné.

Včera takový zodpovědný skládá vládu s komunisty, dnes velí v první linii veřejných rozpočtů a zítra bude klidně pronášet mravní apely k veřejnosti.

Je tedy nanejvýš důležité položit si tu nejzákladnější otázku. Potřebujeme vůbec něco takového, jako jsou ony existence a organizace, o nichž je řeč v článku?

Odpověď zní, ne.

I přesto, že se tváří, jakoby to byly oni, kdo vytváří národní bohatství a ze svého vyplácí penze seniorům, i když se lze dočíst, že oni si utrhují od úst, aby na všechno možné bylo, a i když nám sdělují, že jen na nich záleží, že se ti dostane lékařské pomoci, nic není větší lež.

Naopak, státní struktury této země, tedy její pilíře, které by ji měly nést, jsou hluboce prohnilé a slouží zločineckým zájmům úzké skupinky zlodějů, bůhví proč nazývaných módně lobbisty.

Občanu této země, nejsou zároveň ničím jiným než přítěží produkující legislativní zhovadilosti, aby nějak zaměstnaly armády svých drábů, kteří obyvatele České republiky úředně buzerují, šacují jim kapsy a jinak je obtěžují, aniž by je jakkoliv chránily před bezprávím.

Vždyť existence veřejných rozpočtů a této země vůbec, nejsou výsledkem toho, že jakási vláda vládne, ale navzdory tomu. Nikoliv my její obyvatelé jsme jejími příživníky, jak se nám to snaží namluvit, nýbrž jsou to oni sami, kdo tvoří prohnilou moc.

Proto neshledávám žádný další důvod k tomu, aby nějaká další centrální pseudovláda dostala legitimitu vzešlou z voleb a stav věcí, jak je známe, pokračoval dále v nezměněné podobě. Život je příliš krátký a vzácný, než abychom ho promarnili splácením dluhů, které vytvořili krádežemi ti, kteří usilují o občanův hlas a tak i o svůj podíl na tomto koláči.

Neboť „I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.“ O tom, že by člověk měl být především vůl, jak si to představují mocní této země, v Bibli nestojí nic.

Nezapomínejme na to.

Je to naše země, nikoliv jejich.

Vezměme si ji zpět.

Miroslav Václavek

Šumperk

Člunky

Příběhy doby, lidí, života a smrti.