Použití nuklárních bomb vůči Japonsku bylo legitimní a především nutné. Nejenomže to zachránilo desítky tisíc amerických životů, ale především to dalo výstrahu Stalinovi ať si nechá zajít chuť pokračovat v postupu v Evropě. Už to, že se na Jaltě domluvili "sféry" vlivu, které znamenali tragedii pro miliony Poláků, Čechoslováků, Maďarů, Bulharů a Rumunů bylo svinstvo.

Rozumiem čo píšete, dáva to zmysel i logiku, Japonsko niekoľko dní po zhodení bômb kapitulovalo, čím sa skončila druhá svetová vojna v Ázii. ale...

Historici sa sporia či mohli prinútiť Japoncov vzdať sa aj bez nej. Invázia v Japonsku by stála životy státisícov Američanov a ešte viac japonských civilistov, hovoria zástancovia. Vojnu ukončili Sovieti, nie bomby, oponujú odporcovia.

V lete 1945 podnikali americké bombardéry nálety na japonské mestá niekoľkokrát za týždeň. Japonská protivzdušná obrana fakticky neexistovala, a tak mohli nerušene zhadzovať bomby s cieľom prinútiť Japonsko vzdať sa. Vyše 60 miest čiastočne alebo úplne zničili. Hirošima bola v tom čase významné vojenské centrum, prístav so silným priemyslom. Napriek tomu patrila k mestám, ktorým sa bombardovanie vyhlo.

Vedci sa zhodujú, že to nebola náhoda. USA chceli vidieť, aký presný efekt tu bude mať ich nová zbraň. Bolo ráno, pondelok 6. augusta 1945, keď veliteľ posádky bombardéra Boeing B-29 Superfortress s nápisom Enola Gay plukovníkTibbets zobral do rúk palubný mikrofón a povedal: "Tento záznam je určený pre dejiny. Dajte si pozor, čo hovorím. Zhodíme prvú atómovú bombu!" Úprimne poviem, že nechcela by som byť tým plukovníkom...Stálo to naozaj za to? V Hirošime zahynulo takmer 80-tisíc ľudí, vyše 100-tisíc ďalších utrpelo ťažké zranenia a viac ako 13-tisíc zostalo nezvestných. V nasledujúcich rokoch desaťtisíce ďalších ľudí zomierali na choroby spôsobené rádioaktívnym ožiarením. Do konca roka 1945 sa počet úmrtí v Hirošime zvýšil na takmer 140-tisíc a v roku 1950 dosiahol hranicu 200-tisíc.O tri dni padla bomba s plutóniom na Nagasaki -39 tis. mrtvych okamžite...

Dobrá otázka, ovšem moc těžká odpověď.

nad tamní mírumilovností dodnes bdí americký vojenský kontingent.

Au. S článekm lze i přes určitou patetičnost souhlasit, ale tahle věta zabolela. Americké základny by měly být pouze tam, kde mají smysl. Ani v Německu, ani v Japonsku nemají. A pak se Amíci diví, že jim určití lidé připínají rozpínavost

To, že smysl nemají na to jste přišel jak?

Vaše naivní dojmy a pojmy? Měl byste být poradcem ministra obrany USA

Souhlas. Jen bych navrhoval opravu. Japonsko vedlo proti Číně agresi již od 1931.

USA nechtělo atomovou bombu použít. Sdělilo Japonsko, že ji má, a že je schopna zničit celé město a ať nedojde k dalším obětem už zbytečné a prohrané války. Japonsko odmítlo ukončit válku a ta ji USA použilo. Ani to nevedlo k ukončení války a až druhá použitá bomba válku ukončila.

Jestli bylo použití atomových bomb dobře nebo špatně je těžké z amerického pohledu (z českého není co řešit, místní hystorici, jak vidím níže, mají přece jako vždy naprosto jasno) hodnotit. Mí američtí příbuzní třeba na tyto americké akce koncem války vůbec hrdí nejsou, spíše se za ně stydí.

Nejspíš to tudíž bude jako vždy věc názoru.

Tak samozřejmě, že ten kdo kdo prezentuje svůj názor, má v něm jasno. To je normální.

To jen ve vašich kruzích se prvně mluví a pak se dohledávají k vyřčenému fakta tak, aby to bylo jakože správně.

Přesně. Pokud bych byl představitelem země, která tuto atomovou zbraň má a měl bych volit mezi smrtí mnoha set tisíc mladých mužů vlastní armády nebo jejím použitím, byla by volba jasná. Kecy o zločinu jsou pouze mlácením prázdné slámy a snahou se vymezit vůči armádě, která ve 20. století dvakrát vytáhla Evropu a potažmo svět z velkého průseru.

A může se stát, že bude zachraňovat Evropu i potřetí. Jen Evropa nesmí být slepá a pouze slepě spoléhat na pomoc odjinud. Musíme dělat maximum pro svoji bezpečnost.

USA se ve třicátých letech minulého století absolutně nehrnuly do válčení. A objevovaly se tam i poměrně silné nálady "izolacionizmu", prostě nechat ty různé psychopaty válčit, když válčit chtějí a nemíchat se do toho. Ale ukázalo se, že svět je tak provázaný, že zůstat stranou nelze.

V některých analogiích je dnešní svět na podobných rozcestích jako tehdy. A také dnes lze vidět v USA určité nálady (á la: nechat blázny válčit a nemíchat se do toho).

Ale přesto, při eskalaci krize na Blízkém Východě vinou "subjektů" jako je Hamás a Hizballáh, atd. ukazují USA velmi pevný postoj.

Každý zločin se dá nějak okecat.

Ano. I Putin dnes má "důvody" pro své konání. A mnozí mu k tomu tleskají.

Bylo jasné, že Japonsko, které začalo nelidskou válku, válku prohrálo, a přesto pokračovalo v nesmyslném boji. Hrálo o to, že čím víc budou narůstat vojenské ztráty USA, tím víc bude sílit v USA veřejné mínění k ukončení války a v tom případě si bude moc Japonsko klást podmínky a nebude nuceno přijmout bezpodmínečnou kapitulaci. Klíčem k dobytí japonských ostrovů byla Iwodžima a Okinawa. Dobytí škvárového ostrova Iwodžima zaplatilo USA ztrátou 25 851 mužů. Z Japonských obhájců ostrova, kterých bylo 21 000, zůstalo 216 mužů. Dobytí ostrova Okinawy, zaplatilo USA ztrátou 49 151 mužů, obhájců ostrova padlo 110 000 mužů. Byla plánovaná operace USA dobytí ostrova Kjúšú a Honšů 1. listopadu 1945. Podle prvních odhadů se jí mělo zúčastnit 766 000 mužů. Invaze na druhý ostrov Honšú, nazvaná operace Coronet, měla svým rozsahem daleko zastínit Overlord. Naplánovaná byla na březen 1946 a v plánech se počítalo s nasazením 1,2 milionu mužů. Předpokládané ztráty obou operací se měly pohybovat mezi 250 000 - 500 000 mužů. Japonská .obrana byla posilována nejlepšími jednotkami ze stavů Kwantungské armády, které ještě zbyly a slábnoucí námořnictvo Úhrnem 2 300 000 mužů ve zbrani. Dále se počítalo s nasazením 28 milionů dobrovolníků, kteří byli ochotni bojovat vyzbrojeni meči, bambusovými tyčemi s trhavinou a oštěpy Týkalo se to všech ve věku 13-60 let. Dokonce i malé děti byly cvičeny pro boj jako živé bomby s výbušninami připevněnými na tělíčku. Ženy a dívky dostávaly kyanidové tablety, které měly použít jako „ochranu“ před zneuctěním po invazi spojenců. Heslo „Sto milionů zemře za císaře a národ“ viselo skoro všude. Přes veškeré výzvy k ukončení války, přes několikáté upozornění, že USA má atomovou zbraň, a že ji použije. Japonsko odmítalo přijmout kapitulaci a nepřijalo ji ani po svržení první atomové bomby až druhá atomová bomba donutila Japonce ke kapitulaci. Takže atomová bomba zachránila mnoho lidských životů a ukončila válku.

Jenomže: byla to Amerika. A podle levičáků co USA činí, špatně činí a je to dílo ďáblovo.

Byly pečlivě vybrány čtyři potenciání cíle. Také se traduje, že Stalin byl informován o US nové účinné zbrani, a že se vyjádřil, že pokud přispěje k ukončení války, atˇ je použita. Je nesporné, že tato zbrań k ukončení války přispěla. A také se stala na desetiletí mementem, které mocnosti do jisté míry, a to i navzájem, držely ,,na uzdě".