Drogy a já, aneb veselé historky z kolonoskopie!

Že se brzy smráká, píši vám tento příběh a tento příběh je pravda, ať mi visí, jestli jsem vám lhal!

Inu s kolonoskopií zmíněnou úvodem článku se váže i jeden můj prožitek. Jsa člověkem, který dbá o své zdraví, byl jsem po preventivní prohlídce objednán na kolonoskopii.

Tedy přišel jsem do šumperské nemocnice a tam v čekárně se dvěma dveřmi s nápisy gastrologie a kolonoskopie seděli čekatelé na vyšetření. Pouze jedněm se bude strkat šlauch do huby a druhým, jako mě, zase druhou stranou.

Čekatelé hráli všemi barvami fialového a zeleného spektra a malíř by zde nalezl spoustu inspirace pro obraz s křesťanskými mučedníky. Když pak po chvíli vyvolali i mne a vstoupil jsem do jámy lvové zákrokového sálku, kde jsem vyfásl vkusné papírové trencle s dírou pasující s kýženým zákrokem.

Na mučednickém stole, kam jsem ulehl se ke mě přitočil jak liška mladý lékař a zdravotní sestra, která se mne otázala, zda chci medikaci, nebo jestli si to dám jen tak, natvrdo.

Tedy zajímal jsem se, co tou medikací myslí a vyšlo z ní najevo, že jde o opiát. Inu droga, zaradoval jsem se a sdělil personálu, že jsem drogy ještě nikdy neokusil a že chci tedy vědět, co na nich ten Keith Richards má.

Po injekci jsem byl chvíli celkem inertní, ale když pan doktor počal skenovat mé útroby, začal jsem být veselý. Neboť sledujíce se zevnitř na velké televizi, řekl jsem panu doktorovi, že kdybychom v ní někoho viděli, že to bude někdo, koho jsem poslal do prdele a zákrokový sálek se poprvé zachvěl.

Poté jsem pana doktora poprosil, ať mi ukáže slepé střevo a nebylo tam nic zajímavého a tak pan doktor dal zpátečku do tunelu a jízda pokračovala.

Občas uštípl nějaký ten prekancerózní polyp, což se mi velmi líbilo a přifoukl si mne jako žábu slámkou, aby lépe viděl, když tu začalo být světlo na konci tunelu, což znamenalo, že bychom se záhy ocitli u zubaře.

Tedy nehnul ani brvou a vytáhl ze mne ten kilometrový šlauch ven a sestra, která doposud zadržovala smích si na mně lehla, aby mne vyfoukla jako přehuštěnou pneumatiku.

Což se neobešlo bez oněch charakteristických zvuků, které jinak jejich pachatele vylučují ze společnosti. Nu a protože opiáty ještě opiovaly, řek jsem jí, ať mi do onoho otvoru strčí píšťalku, že jim budu preludovat nějakou operetu, ať je trochu veselo a sestřička zavyla a padla na mne celou váhou, čímž jsem rázem splaskl a vyšetření bylo u konce.

Když jsem se pak loučil s uslzeným kolektivem zákrokového sálku a spatřil ty užaslé obličeje v čekárně došlo mi, že rockové hvězdy na tom prostě něco mají a právě teď jsem si vzpomněl, že příští rok se mám objednat na kontrolu!

Miroslav Václavek

Mährisch Schönberg